Výsledky hledání míst

Drobná technická památka, původně určená k výrobě kolomazi. Jde o kruhový žulový balvan s prohlubní svažující se k otvoru uprostřed. Na něm byl destilací borového dřeva získáván dehet, smícháním s tukem pak vznikala kolomaz - mazivo na dřevěné nápravy vozů. Kámen je v centru obce druhotně umístěný.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Zaniklá gotická tvrz stávala na severním konci obce, dodnes se zachovalo částečně viditelné tvrziště. Tvrz byla postavena na začátku 14. století a ještě v roce 1593 pravděpodobně stála.

Vyhlídkový objekt v podobě antické kolonády s korintskými sloupy a sochami nad Valticemi vystavěný z popudu Jana Josefa I. z Liechtenštejna na památku jeho otce a bratří v letech 1810 - 19 dle projektu stavitelů J. Hardtmuha a J. Kornhäusela.

Funkcionalistická stavba pocházející z let 1937-1938. Samostatně stojící přízemní odlehčená stavba obdélného půdorysu s půlkruhově zakončeným severním průčelím. Vystavěna ze železobetonové konstrukce s prosklenými plochami. Památkově chráněno od roku 1992.

R.1817 objeven Solný pramen a pak pramen Luční. Oba zakryty dřevěnými pavilóny. Stavba nynější kolonády provedena v l. 1839-43 plzeňským stavitelem Filousem. Pozdně klasicistní stavbu zapadající do parkového prostředí tvoří tři v ose propojené pavilony. Dominantním je převýšený centrální pavilon.

Kolonie dělnických domů na východním okraji areálu továrny. Celkem 67 jich vzniklo mezi rokem 1867 a počátkem 20. století v novogotickém stylu podle projektu továrního architekta R. Langse. Část objektů zanikla po bombardování a při poválečné devastaci.

Soubor obytných domů inspirovaný anglickými zahradními městy. Podle projektu Jana Kotěry ho stavěl od roku 1909 pensijní fond zaměstnanců státních drah jižně nad lounským nádražím. Dokončení celého záměru zmařil nedostatek financí a I. světová válka.

Kolonie zaměstnanců ÖNWB v Nymburce vznikla 1870–3 dle projektu C. Sitteho a K. Schlimpa jihozápadně od nádraží. Část domů z roku 1886 (A. Baum). Brutálně zasažena v 70. letech 20. stol. stavbou železničního učiliště.

Zaniklý starý Koloredovský most pojmenovaný podle osady Koloredov vzniklé v r. 1789 a r. 1908 spojené s Místkem. Původně dřevěný most ze 70. let 18. stol. na kamenných pilířích nahrazen v r. 1915 železným. V r. 1945 poškozen při osvobozování, ale obnoven. Zlikvidován r. 1988.

Raně barokní stavba, postavená po roce 1672 pravděpodobně Giovannim Dominikem Orsim na místě dvou středověkých domů zmiňovaných v polovině 14. století. Kolem roku 1725 byl k budově připojen sousední dům U hroznu. V prvém poschodí se dochovaly malované raně barokní trámové stropy.

Pozdně barokní palácová stavba z roku 1776 s využitím renesančních stavebních částí. Od roku 1920 v majetku ČSR. Od roku 1996 sídlo Senátu Parlamentu ČR.

Zaniklé tvrziště pokrývá nová výstavba, historii připomíná pouze skromný památník. Tvrz pravděpodobně z 13. století, prvotní sídlo později mocného rodu pánů z Kolovrat. Od r. 1380 pod správou johanitů, připojena k Uhříněvsi.