Výsledky hledání míst

Současný evangelický kostel v Černilově je jedním ze dvou evangelických kostelů v obci (zvaný prostřední). V novorománské podobě z r. 1882 slouží stále místnímu Sboru Českobratrské církve evangelické.

Evangelický kostel postavil v l. 1869 - 1874 v novogotickém stylu pro německou evangelickou církev Ing. W. Knapek. R. 1887 přistavěna sakristie. R. 1908 přistavěna velká věž a upraven interiér (arch. G. Berger). R. 1945 převzat Československou církví evangelickou. Rekonstrukce v l. 1995 - 1999.

Kostel Německé církve evangelické sv.Petra a Pavla vznikl jako poslední z 5 frýdeckých kostelů. Cihlová stavba v novogotickém stylu vznikla v r. 1910-1911 pro přistěhovalé evangelické dělníky Karlovy huti. Od r. 1945 ho využívá Českobratrská církev evangelická a Slezská církev augsburského vyznání.

Evangelický kostel sv. Trojice je pozdně barokní stavbou z let 1865-1882.

Evangelický kostel U Jákobova žebříku je moderní stavba švýcarského architekta Ernsta Gisela z r. 1971. Významně byl přestavěn v letech 1995-2001 ateliérem Schaufler a Roskovec a r. 2000 doplněn o 26 m vysokou ocelovou zvonici se dvěma zvony, která ilustruje název stavby.

Neogotický kostel se šestibokou věží krytou zdvojenou jehlancovou střechou postavený v letech 1903–1904 podle plánu architekta Julia Zeissiga z Lipska.

Kostel byl postaven v letech 1902–1903 německou luteránskou církví podle plánů architekta Heinricha Wolfa. V září 1903 byl slavnostně otevřen. Jeho vysvěcení se osobně účastnil budoucí prezident T.G. Masaryk. V letech 1907–1909 byla přistavěna fara. Dnes užíván církví československou husitskou.

Evangelický Kristův kostel na Českobratrské ulici. Postaven v letech 1905-07 jako německý evangelický kostel z finančních darů veřejnosti, vítkovických podnikatelů Rothschildů i císaře. Jednolodní stavba z režného zdiva s asymetricky umístěnou kvadratickou věží v románsko gotickém severském stylu..

Evangelická modlitebna v Hradišti byla postavena v letech 1783-1787 jako dřevěná a brzy zchátrala. Zděná stavba byla vybudována v letech 1842-1847 při dodržení tolerančních omezení a v této podobě je dodnes. Slouží farnímu sboru Českobratrské církve evangelické v rámci seniorátu chrudimského.

Barokní špýchar, přeměněný na počátku 20. století na kapli pražské městské vychovatelny. Po odsvěcení slouží jako skladiště.

Bývalá pozdně barokní patrová fara s mansardovou střechou. Vystavěna v l. 1784–91 hraběnkou z Canalu, roz. Chotkovou. Od r. 1979 v soukromém vlastnictví.

Budova fary pochází z počátku 18. stol. Koncem 19. stol. opatřena neorenesanční fasádou. V zahradě sousoší Getsemanské zahrady z roku 1829, přenesena sem z obce Rádlo roku 1966.

Barokní budova z let 1734–1737 postavena majitelkou tachlovického panství velkovévodkyní Annou Marií Františkou Terezií Toskánskou ve stylu toskánských šlechtických sídel. Budova si uchovala původní dispozici a vzhled.

Objekt bývalé barokní fary z let 1733–34, vystavěné M. Schwarzem jižně vedle farního kostela. Patrová tříosá stavba s vysokou valbovou střechou pokrytou břidlicí.

Farní budova z 18. století, přestavěna do dnešní podoby roku 1837. Na průčelí jsou sluneční hodiny z 19. století a štukový erb arcibiskupa Příchovského.