Výsledky hledání míst

Stavba novogotického kostela začala položením základního kamene 7. 12. 1905, vysvěcen byl 1. 11. 1907. Budovu projektoval Paul Lange z Vídně, je zajímavá především dvoupodlažním uspořádáním s hlavním sálem v patře. Opraven v 90. letech 20. století, dnes bez využití.

Pozdně klasicistní kostel a bývalá fara se školou jedné z nejstarších evangelických obcí v někdejší německojazyčné oblasti Čech. Po roce 1945 kostel zcela zdevastován (seník), roku 2008 obnovena střecha.

Evangelický kostel byl v Dolní Poustevně rozestavěn roku 1937. Události následujících let zabránily jeho dokončení, do roku 2002 byl ruinou. Tehdy začaly opravy, po jejichž dokončení (2009) slouží jako místo setkávání místních i návštěvníků města.

Drobný secesní kostel s vysokou věží si lovosičtí evangelíci postavili roku 1905. Po roce 1945 ho získala nynější církev čs. husitská, vzhledem k minimální údržbě však značně zchátral. V letech 2008–2009 opravena věž.

První luteránský sbor založen roku 1782, v letech 1829–31 přestavěn. Další úpravy proběhly v letech 1857–1858 a tehdy přistavěna novogotická věž. Nejstarší z vybavení kostela je křtitelnice, datovaná rokem 1791.

Na místě dřevěné modlitebny z roku 1782 byl v letech 1842 – 1861 postaven nový kostel. Zajímavostí je kámen zazděný za oltářem, v němž byly ukrývány náboženské knihy.

Novorenesanční evangelický kostel vytváří pohledovou dominantu střední části Pražské ulice. Postaven roku 1897 podle projektu arch. Vejrycha. Jednolodní, prakticky čtvercová stavba s hranolovou věží nad hlavním průčelím, dochováno dobové vnitřní zařízení.

Jednolodní orientovaný kostel s věží nad presbytářem byl postaven v letech 1929–30. Jedná se o ukázku historisující meziválečné architektury, hojně zastoupené v někdejších německy mluvících oblastech Čech, Moravy a Slezska

Kostel německé evangelické církve byl postaven roku 1902 na jihovýchodním okraji městského parku jako jednolodní stavba z režného cihelného zdiva. Po roce 1945 ho užívají baptisté. Jeden z typických tzv. červených kostelů v dříve německy mluvícím pohraničí.

Původně německý evangelický kostel byl postaven v letech 1897–8 jako jednolodní novorenesnační stavba, orientovaná k jihozápadu s hranolovou věží v čele hlavního (severovýchodního) průčelí. Od roku 1947 ve správě Církve českobratrské evangelické.

Secesní kostel církve Československé husitské postavený v roce 1902 podle projektu drážďanských architektů Graebnera a Schillinga.

Pozdně barokní evangelická modlitebna z l. 1786–1810, průčelí klasicistně upraveno v pol. 19. stol. Kšely byly sídlem jednoho z prvních evangelických sborů vzniklých po vydání Tolerančního patentu a centrem evangelíků na Kolínsku.

Jednolodní obdélný kostel z l. 1861–62, postaven podle návrhu J. Martina. Uvnitř vybavení z druhé pol. 19. stol. od truhláře Zlámala a sochaře Votočky.

Červený cihlový, původně evangelický kostel, byl vystavěn v letech 1896–1899 v novogotickém stylu. V letech 1976–1979 adaptován pro opavský okresní archiv.

Objekt s novorománskými prvky na jižním okraji vsi v sobě slučoval modlitebnu i farní budovu. Postaven 1864, od roku 1875 zdejší farnost zahrnovala více než 50 obcí. Od 60. let 20. století kino a byty, od roku 1990 prázdný a intensivně chátrající.