Výsledky hledání míst

Nepatrné terénní stopy tvrziště se zcela zaniklou tvrzi poprvé připomínanou v roce 1445 v souvislosti s Čeňkem z Kladerub. Její zánik je spojován se Švédy a třicetiletou válkou. Poslední doložená zmínka je z roku 1539. Dnes zahrada rodinného domu s nepatrnými terénními zbytky příkopu, popř. valu.

V místech staré školy měla stávat tvrz. Písemně není prokázána, ale pověsti a pomístní jména opevněné sídlo neznámých dějin potvrzují. Víc by mohl přinést archeologický výzkum místa, které od svého vzniku neslo jméno Roma - Řím a bývalo lénem olomoucké kapituly. Ves prvně zmíněna v r. 1320.

Pravděpodobné místo zaniklé tvrze, v místě domů č.p.4 a 5

Trosky dřevěného větrného mlýna čtvercového půdorysu z roku 1829 v sadu nad obcí Kladníky.

R.1566 horní tvrz přestavěna na renes. zámek. R.1705 jej získali benediktini z břevnovsko-broumovského opatství. Přestavěn barokně K.I. Dienzenhoferem do dnešní podoby. V 90.l. 20. stol. rekonstrukce, sídlí zde galerie, vlastivědné muzeum a knihovna.

Zbytky tvrze z 15. stol. dochované na malém ostrůvku v podmáčené louce zámeckého parku, romanticky upravené v 19. stol. do siluet zámeckého pána a paní.

Zámek z počátku 19. století, nyní v majetku obce. V zámeckém parku se nacházejí zbytky staré tvrze (viz samostatné heslo).

Osada se zámečkem byla založena r. 1875 a jejím majitelem byl německý kníže Otto Friedrich Schönburg-Waldenburg. V r. 1893 ji zdědil jeho syn Otto Sigismund. Německý majetek r. 1945 připadl státu. Nyní zámeček slouží jako lovecký hotel.

Kladské rašeliny je název národní přírodní rezervace ve Slavkovském lese. Dělí se na pět částí: Tajga, Paterák, Lysina, Husí les a Malé rašeliniště. Důvodem ochrany jsou typická vrchoviště s porosty borovice blatky a borovice rašelinné podobající se kleči. Vlastní rezervace turisticky nepřístupná.

Kladský rybník založil r. 1501 Jan Pluh z Rabštejna k zásobování cínových dolů vodou prostřednictvím tzv. Dlouhé stoky, která z něj vytéká. Leží v nadmořské výšce 815 m a má rozlohu 9 ha. Dlouhá stoka o délce 24 km vznikla v letech 1531-1536. Okolí tvoří národní přírodní rezervace Kladské rašeliny.

Skalní hrad, dle archeologického výzkumu na místě pravěkého hradiště. Ve středověku (cca 13. stol.) zde zřízen strážní hrad, upravovaný v 30. letech 15. stol., brzy poté opuštěn. Využit za husitských válek. Zřícenina poškozena odlámáním skal.

Nevýrazné, leč velké tvrziště pohlcené zástavbou obce. V roce 1356 byl poprvé připomenut Heřman z Klamoše. Místní vladykové ale vymřeli v roce 1395 a poté se majitelé často střídali. Tvrz zanikla v blíže neurčené době na konci středověku.

První písemná zmínka o obci z roku 1273. Ze Zvole pochází šlechtický rod, vladykové Zvolští ze Zvole. Klasicistní kříž stojí na návsi. Kamenická práce z roku 1796 s prvky lidového baroka.

Pozůstatky opevnění naznačují, že na vrchu Babylon stával (nebo byl přinejmenším budován – nedokončený příkop) na poč. 15. stol. hrádek nebo tvrz. K místu se může vztahovat zmínka z r. 1367 o Mařanovi z Klášteřce, či o loupež. hrádku Kláštenec (A. Sedláček). Není ovšem jisté, zda šlo o toto místo.

Klášter a špitál zřídila pro řád alžbětinek v r. 1749 hraběnka Marie Alžběta Waldorffová, rozená Sinzenderfová. Postavil jej v l. 1751–53 Bartoloměj Zintner ve spolupráci s rodinou Grimmů. Součástí je bohatě vyzdobená kaple sv. Alžběty Durynské.