Výsledky hledání míst

Původně farní a hřbitovní kostel v osadě Šírava později připojené k Přerovu. Je neznámého stáří, první datování až z roku 1496. Několikrát přestavován v l. 1682, 1718–22 a 1791. Kostel je jednolodní orientovaná stavba s půlkruhovým závěrem a štíhlou hranolovou věží v západním průčelí.

Kostel byl postaven vídeňským architektem Ludwigem Faiglem v l. 1910-1911 pro německé evangelíky. Po odsunu Němců byl kostel dlouhou dobu nevyužíván. V r. 1995 jej získala Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku. Chrám byl nově zasvěcen sv. Rostislavovi, knížeti velkomoravskému.

Klášter s dětskou opatrovnou nechal v l. 1885-1889 postavit baron Egbert Belcredi k uctění památky své zesnulé manželky Christiany roz. hr. Nostitz-Rieneck. V l. 1950-1995 budova sloužila jako mateřská škola. Od r. 2003 je zde dětské Fyzioterapeutické a školící centrum.

Zbytky zdí zvonice na samém vrcholu kopce Číčovický kamýk, který je přírodní památkou a poskytuje útočiště hájovým druhům ptactva, ještěrek a užovek. Kopec je vzácnou paleontologickou lokalitou s buližníkovým podložím.

Církevní areál založený poč. 9. století západními misionáři. Po návratu sv. Metoděje z bavorského zajetí sloužil zřejmě jako jeho sídlo. Zanikl na konci 9. st., kostel v 10. stol. obnoven jako pohřební kaple, sloužil do 13. stol. Je považován za místo hrobu knížete Svatopluka a arcibiskupa Metoděje.

Novogotická hřbitovní kaple (Clarova hrobka) stojí v Hřensku na bývalém hřbitově založeném v r. 1874. Po vysídlení místního německého obyvatelstva po skončení 2. světové války hřbitov zrušen a kaple chátrá.

Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Skutči, pův. farní, od r. 1655 děkanský, pův. gotický z pol. 14. stol. Opravován v 15. stol. a pak po několika požárech. Věž z doby kolem r. 1600 obnovena po požáru r. 1852. Zařízení převážně z 18. stol. Památkově chráněno od r. 1958.

stavby z let 1925-39, které se významně podepsali na tváři Opavy

Barokní fara z l. 1750 – 1752, postavená J. F. Hűbnerem podle projektu K. I. Dientzenhofera. V roce 1916 povýšena na děkanství.

Původně měšťanský dům přestavěn v 18. stol. pro církevní účely. Barokní stavba. Patrový objekt obdélného půdorysu. Vchod do budovy zdobí znak proboštství. Průčelí přestavěno klasicistně. Pamětní deska P. Matěje Rösslera. Budova památkově chráněna od r. 1958.

Barokní areál děkanství z počátku 18. století, postavený na místě gotické fary, ze které se prý dochovaly valeně sklenuté sklepy. Na fasádě pamětní bronzová deska Josefu Antonínu Seydlovi od sochaře Z. Dvořáka. Na zahradě pozdně barokní kaple s hranolovou věží.

Bývalá fara, později děkanství, původně postavena ve středověku. Roku 1726 renesančně přestavěna. Pak přestavěna klasicistně. V budově sídlí Centrum pro rodinu Sluníčko. Bývalá fara zapsána v státním seznamu kulturních památek.

Kamenné základy dřevěné kapličky, kterou postavil r. 1932 statkář Wenzel Demele (přezd. Neubauer) a jeho žena Theresia. Kaplička zanikla nejspíše již někdy v 60. let. 20. stol. díky nedostatku údržby a použitému materiálu. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na obnovení kaple.

Devět křížů nedaleko dálnice D1 připomíná masakr svatebčanů v roce 1540.

Hrobku Dietrichsteinů nechal postavit v l. 1845–52 František Josef z Dietrichsteinu (projekt H. Koch) na místě požárem zničeného kostela sv. Anny, při kterém byla i původní pohřební kaple, kde byli členové rodu pohřbíváni od pol. 17. stol. do r. 1784. V 90. l. 20. stol. celkově zrekonstruována.