Výsledky hledání míst

Nedatovaná boží muka (pravděpodobně pozdně barokní z 18. století). Jedná se kamenná muka se slepou lucernu na pilířku gotických forem a krytou stříškou s bání a kamenným křížem. Lucerna je na všech čtyřech stranách zdobena reliéfy. Na soklu ani dříku nejsou žádné ozdoby ani nápisy.

Pozdně gotická žulová boží muka z roku 1588 stojí na rozcestí při cestě do osady Světce. Kapličku má zdobenou slepými arkádami ve tvaru oslího oblouku, ukončenými rovnoramennými křížky, je na ní datace a iniciály B. F. / W. F. či M. F. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Kamenná sloupková boží muka v severní části obce na rozcestí při hřbitovu. Pozdně gotický tvar užívaný do 17. století. Součást souboru kamenných božích muk na Trhovosvinensku. Památkově chráněná.

Žulová boží muka z roku 1778. Na hranolovém podstavci je vytesán rok vytvoření, na podstavci je nezdobený sloup na čtvercovém půdorysu. Prostá kaplička má na vrcholu masivní kamenný kříž. Na něm je druhotně připevněné kovové tělo Krista.

Boží muka z 2. poloviny 19. století na východním okraji městyse Ostrov u Macochy.

Boží muka u Krakovce jsou drobnou sakrální lidovou stavbou snad z poloviny 19. století s dožívající trojbokou barokní dispozicí. Stavba je kulturní památkou ČR.

Boží muka stojí na pravém okraji parkoviště u hřbitova. Kdy byla postavena, nezjištěno. Jsou zděná omítaná hranolová na čtvercovém soklu. Na všech stranách je v dolní části vysoká, na výšku obdélná půlkruhově zakončená nika, v horní části obdobná, ale menší. Krytá jsou zděnou helmicí s křížem.

Kamenná sloupková boží muka z roku 1661 byla do pelhřimovské Děkanské zahrady přenesena. Zajímavá kamenická práce s dochovanými nápisy na podstavci a symboly Kristova utrpení (např. hřeby, kopí, houba s octem, kostky, důtky) na dříku. Na lucerně je vedle kříže i drobné sousoší Piety.

Klasicistní zděná trojboká boží muka z 20. let 19. století údajně stojí nad hromadným šachtovým hrobem napoleonských vojáků padlých v prosinci 1805 v bitvě u Slavkova. Boží muka jsou v dobrém stavu, protože se o ně vždy starali obyvatelé okolních domů. Jsou chráněnou nemovitou kulturní památkou.

Sloupová zděná boží muka snad z 30.-40. let 19. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je v II. vojenském mapování - Františkově z let 1838-1839.

Barokní boží muka na předměstí, umístěná v trianglu na rozcestí. Datovaná do roku 1730. Odstupněný pilíř čtvercového půdorysu nese kaplicový nástavec s výklenky (nikami) v obou etážích. Krytá stanovou taškovou střechou. Památkově chráněná.

Nízká kamenná pilířková nedatovaná boží muka, dle vzhledu asi z konce 19. či začátku 20. stol. Podstavec mají stejně široký jako dřík, dřík a kaplice jsou vytesány z jednoho kusu žuly. V mělkých obdélných nikách jsou moderní obrázky. Na vrcholu je dvouramenný kovový kříž. Nejsou památkově chráněná.

Gotizující kamenná pilířková boží muka vznikla patrně kolem roku 1650. Mají vysokou patku, hranolový dřík je do cca 2/3 své výšky skosený, kaplice má hlubokou niku a vrcholí dvouramenným křížem. Spolu s božími muky U Hamerníku tvoří jakousi ochranu městečka. Památkově chráněná jsou od května 1958.

Barokní kameno-cihlová čtyřboká boží muka u Vícova jsou dokladem lidového stavitelství ze druhé poloviny 18. století. Od r. 1958 je tato drobná sakrální stavba památkově chráněna.

Gotická žulová sloupková boží muka na návsi. Ve výklenku bývala barokní soška sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století; nyní je zde soudobá (?) soška světce. Boží muka z konce 15. století (datována 1492). Památkově chráněná.