Výsledky hledání míst

Renesanční boží muka z roku 1597. Vysoký válcový sloup se čtyřbokou výklenkovou hlavicí, na ní torso sochy Krista Vykupitele. Výjimečně zachovaná předbělohorská památka podobného charakteru.

Boží muka z r. 1904 postavena hraběnkou z rodu Sylva-Taroucca, obnovena r. 2009 p. Obrem, majitelem muzea kočárů v Čechách pod Kosířem.

Kamenná sloupková boží muka, dle vzhledu pravděpodobně barokní, stávala původně v Dlouhé Stropnici. Mají toskánský sloupek, hranolová kaplice má na všech stranách mělké, trojúhelníkovitě zakončené niky s moderní výzdobou. Na vrcholu je kovový jednoramenný kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Historicky velmi cenná pozdně gotická boží muka z počátku 16. století patří do souboru drobných sakrálních staveb v okolí Netolic (Babice, Mahouš, Podeřiště). Jsou dávána do souvislosti s morovou epidemií z roku 1521, byla vztyčena jako prosba za odvrácení nemoci či jako poděkování za záchranu.

Boží muka ve Vitonicích, místní části městečka Kralice na Hané, leží při silnici do Biskupic. Pocházejí z r. 1758 a jsou státem chráněnou památkou. Jedná se o zděnou hranolovou stavbu s kaplicemi otevřenými do třech stran.

Kamenná, snad barokní sloupková boží muka s novodobým kovovým křížem na vrcholu, typově odpovídají podobným sakrálním památkám v okolí. Kamenná boží muka se u nás objevují v gotice, vrcholu dosáhla v baroku. Představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.

Boží muka z 2. poloviny 19. století na východním okraji městyse Ostrov u Macochy.

Boží muka ve formě kříže, osazeného na hranolovém podstavci, zdobeném reliéfy svatých na bocích, stála proti vjezdu do Vesce ze silnice ze Sobotky. Po četných opravách byl kamenný kříž nahrazen železným a v polovině 90. let 20. století muka přenesena do bezpečnější polohy jihozápadně od křižovatky.

Masivní pozdně gotická žulová boží muka vysoká cca 2,5 metru. Dřík má průřez pravidelného osmiúhelníku, v horní části přecházejícího do průřezu čtverce plastickými drápky. Původní kaplice zmizela ve 2. polovině 20. století, později doplněna čtvercovou kapličkou zaklenutou do oblouku.

Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.

Barokní kamenná boží muka, pravděpodobně z 18. století, stojí na okraji obce Oblekovice, která je nyní součástí města Znojmo. Boží muka nejsou datována a ani na nich není čitelný jiný nápis. Na čelní straně lucerny mají reliéf s neobvyklým motivem - kříž, kolem nějž je ovinut had.

Žulová pilířková boží muka s datací do r. 1740 a iniciálami ILS na soklu jsou vezděná do zdi terasy u domu čp. 849. Původně stála na místě domu mezi dvěma lipami. V r. 1935 byla přesunuta do současné polohy, při přesunu byly v zemi kolem nich objeveny lidské kosti. Památkově chráněná od r. 1958.

Hranolový pylon s přístřeškem, postavený roku 1818, po zbourání původních Božích muk.

Žulová boží muka pozdně gotického typu z 16. století, náležející k trhovosvinenskému souboru. Mají okosený čtyřboký dřík a kaplici s mělkou nikou. V nice je novodobý obrázek, na vrcholu nový jednoramenný kovový kříž. Na patě dříku je vyryt rok opravy 1818. Boží muka nejsou památkově chráněna.