Výsledky hledání míst

Jednolodní barokní kostel z doby před r. 1689 na místě poutní kaple nad pramenem, připomínané r. 1545. Na přelomu 17. a 18. století dali kostel přestavět majitelé borského panství hrabata von Götzen. Kostel po r. 1945 chátral. Po r. 2010 opravena střecha, zbytek je stále v havarijním stavu.

Moderní kostel v sídlištní zástavbě. Má tvar elipsy a vedlejší věže (zvonice). Z českých tvůrců se na něm podíleli architekt Marek Štěpán a malíř Jakub Špaňhel. Interiér je dřevěný a vápencový. Výstavba z let 2004-2007.

Pozdně gotický kostel na místě nejstarší svatyně v Telči, přistavěný k jediné dochované památce na původní týn – románské věži z počátku 13. století. V letech 1414–1579 městský špitál, kostel zrušen 1785, pro evangelíky obnoven po I. světové válce.

Špitál a kostel svatého Ducha zřídilo město pravděpodobně po husitských válkách, poprvé se připomíná roku 1454. Současná podoba kostela z poloviny 16. století, bývalého špitálu z 19. století. Po roce 1945 zpustl, v nedávné době opraven.

Farní (od 1664 biskupský) chrám sv. Ducha nahradil starší svatyni, zničenou požárem roku 1339. Vyhořel 1407, oprava do konce století. Koncem 17. století a znovu 1788–9 barokně upraven, regotisace 1864–76 (věže 1901). Po roce 1989 důkladná obnova.

Kostel založen kolem r. 1342, zachován gotický portál v severní zdi lodi. Přestavěn kolem r. 1720. U jižní zdi lodi hrobka rodiny majitele trnovského zámečku Václava Škroupa.

Původně kostel kláštera benediktinek, založeného kolem roku 1350. Od husitských válek kostel sloužil německým utrakvistům. Klášter dočasně obnoven před rokem 1499, zanikl 1589. Od té doby farní. Úpravy po požáru 1689 (zejména nová klenba 1694), zajišťovací v souvislosti s asanací okolí (1906–21).

Původně hřbitovní manýristický kostelík z r. 1572, zničen za švédské okupace v roce 1645. Znovu vybudován strahovskými premonstráty v r. 1661 v barokním slohu. V r. 1892 novobarokně upraven podle projektu architekta R. Völkla.

Kaple vystavěná Hyacintem, hrabětem de Villani, rokonstruována hrabětem Pachtou roku 1730. V roce 1823 nechal Jakub Veith vybudovat rodinnou hrobku a přistavět věž.

Gotický kostel byl postaven na poč. 14. stol., zmiň. až r. 1349. R. 1835 opraven, r. 1888 pseudogot. přestavbou rozšířen (prodloužena loď, přistavěna věž). Pův. got. presbytář s pozůstatky fresek (14. stol.), gotická křtitelnice, zvony z konce 14. a 15. stol. Zařízení kostela převážně pseudogotické.

Římskokatolický kostel sv. Erharda či Erharta v Tatrovicích (Dotterwies) je gotického původu, dnešní podoba pochází z r. 1555. Byl barokizován v 18. stol. a opravován v 19., 20. i 21. stol. Nyní filiální ve farnosti Chodov bez pravidelných bohoslužeb.

Hřbitovní kostel sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech je z let 1550–1562.

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána dle pověsti založen r. 992, archeologicky doložen ve 13. stol., písemně doložen ve 14. stol. V 19. stol. starý kostel zbořen a v letech 1842–44 nahrazen klasicistní novostavbou. V interiéru je obraz od J. Hellicha.

První písemná zmínka o vsi pochází z r. 1355. Kostel byl postaven v letech 1848-1849 arcivévodou Ferdinandem z Este na starším základu. V r. 1864 byla zřízena fara. Prvním chvalkovickým farářem se stal ivanovický kaplan P. Michal Okáč. Před kostelem stojí empírový kříž z r. 1856.

Římskokatolický farní kostel svatého Filipa ve Vápenné je klasicistní stavba z let 1780-1781 s barokním mobiliářem a se starým hřbitovem obehnaným kamennou zdí.