Výsledky hledání míst

Žulová barokní Boží muka z roku 1668. Dolní část tvoří žulový podstavec , na něm stojí čtverhranný sloup s jednoduchou kapličkou s mělkými nikami. Na kapličce je vyryt rok vzniku a písmena KTFXS. Zakončení je tvořeno kamennou koulí s křížkem. Boží muka jsou zapsána v seznamu chráněných památek.

Boží muka pochází z 2. pol. 18. stol. Postavena na hranolovém podstavci z hrubě opracovaných kamenných kvádrů krytých kamennými deskami a na nich vlastní pilířová boží muka z pískovce. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1987.

Nepříliš známá zděná boží muka u železničního podjezdu u obce Blatec stojí na pravé straně od silnice mezi Blatcem a Grygovem za plotem na soukromém pozemku. O stavbě nejsou známy žádné informace.

Neobvykle nízká, řemeslně kvalitně zpracovaná, žulová barokní boží muka vznikla podle datace na podstavci v roce 1732. Podstavec a dřík mají téměř stejnou výšku, kaplička je ozdobena kovaným křížem. Boží muka představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.

Žulová barokní boží muka z 18. století mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Dle nápisu na soklu jsou snad z roku 1729. Sloup je zakončen římsou a čtyřbokou kaplicí. Na vrcholu je kamenná koule a fragment kovového (původně snad dvouramenného) křížku. Památkově chráněna od roku 1958.

Muka stojí u polní cesty na severovýchodě vesnice. Raně barokní sloupková boží muka z maletínského pískovce s jetelovým křížem ve vrcholu zdobí reliéf kříže. Asi 2,5 m vysoký čtyřhranný sloup s vrcholovou kaplicí a jetelovým křížem na stříšce. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek r. 2007.

Pozdně barokní boží muka na okraji vsi. Pochází z 18. století. Hranolová na čtyřbokém soklu s vrcholovou lucernou, otevřenou do tří stran; krytá stanovou taškovou stříškou, na vrcholu s křížem. Památkově chráněná.

Částečně poškozená žulová barokní Boží muka z roku 1740. Dolní část tvoří podstavec s vytesanými nápisy, na něm stojí čtverhranný sloup s jednoduchou hlavicí. Zakončení (pravděpodobně koule s křížkem) chybí, zachoval se jen kovový trn, na kterém bylo upevněno. Boží muka jsou chráněnou památkou.

Barokní pískovcová boží muka z r. 1651 stojí v Rooseveltově ulici při domu čp. 69. Na nízkém kvádrovém podstavci je datace a německý nápis, lucerna je opatřena mělkými nikami, zdobenými obrázky světců. Boží muka jsou zakončena kamennou koulí a kovaným dvouramenným křížem. Jsou opravená a udržovaná.

Žulová barokní pilířková boží muka z roku 1741 patří do význačného souboru rychnovských božích muk. Jsou vysoká 3,5 m, hranolový dřík stojí na čtyřbokém podstavci s nápisem: „Nakladem / Poctiwi obce / tessenowske“. Lucerna má niky zaklenuté konchou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Barokní boží muka na předměstí, umístěná v trianglu na rozcestí. Datovaná do roku 1730. Odstupněný pilíř čtvercového půdorysu nese kaplicový nástavec s výklenky (nikami) v obou etážích. Krytá stanovou taškovou střechou. Památkově chráněná.

Barokní boží muka z první poloviny 17. století. Válcová boží muka, bíle nalíčená s čtyřbokou lucernou byla v roce 1996 přesunuta o 9 metrů strakonickým inženýrem Pavlem Pavlem.

Kamenná boží muka z roku 1869 u vsi Dolní Vltavice. Před zatopením přehradou Lipno zde stávalo městečko, poprvé zmíněné r. 1268. Boží muka stávala u příjezdové cesty od Černé v Pošumaví.

Bílá barokní zděná hranolovitá boží muka, netradičně lemovaná těžkým železným řetězem na konci městečka Nedvědice s výhledem na hrad Pernštejn.

Zachovalá kamenná boží muka ze 16. století. Jsou sloupková s výrazně gotizujícím tvaroslovím vrcholové lucerny, ukončené kamenným křížem. Ponechána v přirozené barvě kamene. Na mukách je upevněna pamětní deska (z r. 1932) k uctění vojáků padlých v bitvě u Zahájí (1742). Volně přístupná.