Výsledky hledání míst

Kamenná pilířková boží muka z konce 15. století. Nacházejí se cca 500 m jihovýchodně od Buquoyské hrobky, na východním okraji města. Památkově chráněná.

Barokní kamenná sloupková boží muka s vrcholovou čtyřbokou výklenkovou kapličkou s křížkem. Datována do roku 1738. Památkově chráněná.

Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Drobná zděná a hrubě omítaná boží muka u polní cesty cca 1 km od obce Frymburk. Kdy byla postavena nezjištěno. Stojí uprostřed areálu ohraničeného kameny spolu s turistickým přístřeškem a informační tabulí.

První písemná zmínka o obci z r. 1271. Tehdy zde vznikl kostel. Boží muka jsou starší než nový hřbitov. Zaznačeny na mapě z druhé pol. devatenáctého stol. Boží muka prošla renovací. Staticky zajištěna, nově nabílena.

Boží muka najdeme na jihovýchodní straně vsi, patrně nejstarší památka Nasobůrek datovaná rokem 1693. Boží muka trojhranná. Vrchol zdobí malý křížek. Krytina božích muk jsou tašky.

Pozdně barokní boží muka, vystavěná v místecké části Bahno, při staré hlavní cestě z Místku do Frýdlantu n. O. nejpozději v polovině 18. století. Původně stávala osamocená, daleko od veškeré zástavby, která se postupně přiblížila až k nim.

Kamenná pilířková boží muka byla vztyčena severně od obce Veveří u cesty na Nové Hrady v roce 1845. Jsou zdobena rytými rámy, na podstavci mají kromě letopočtu špatně čitelné iniciály I. W. V mělké nice kaplice je novodobý obrázek. Na vrcholu je jednoduchý kovový kříž. Nejsou památkově chráněná.

Barokní žulová boží muka z roku 1774 s třemi podmalbami na skle v nikách kapličky. Malby představují Vítězného Krista, Pannu Marii s Dítětem a sv. Václava. Boží muka jsou udržovaná a památkově chráněná.

Boží muka stojící před muzeem v Jesenici sem byla přemístěna z městské části Červená strana. Jsou kamenná, na hranolovém soklu stojí kónický sloup s horním kapličkovým ukončením završeným kovovým křížkem. Na podstavci je málo čitelný letopočet 1808.

Čtyřboká boží muka postavená z lomového kamene v 18. století označují místo, kde byli v hromadném hrobě pohřbeni vojáci ze sedmileté války 1756–1763, kteří podlehli svým zraněním v lazaretu v Přibyslavi. Boží muka jsou omítnutá, opravená, ozdobená obrázky svatých.

Boží muka tvořená štíhlým toskanským sloupem s kaplicí (novodobá) a křížkem na plochém kruhovém podstavci. Na severním okraji u odbočky z hlavní silnice do vsi Mohuřice. Vznik r. 1661 - neověřeno. Památkově chráněná.

Sloupová zděná boží muka snad z 30.-40. let 19. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je v II. vojenském mapování - Františkově z let 1838-1839.

Pískovcová boží muka z roku 1589. Stojí v bezprostřední blízkosti hřbitova. Autor je neznámý, společně je nechali postavit kněz Václav Vinař a primas Václav Kunatka.

Kamenná pilířková boží muka, pravděpodobně z roku 1865. Jsou tvořena relativně nízkým hranolovým pilířem a neobvykle tvarovanou čtyřbokou kaplicí. Ta má na přední straně mělkou niku a završena je konkávně prohnutou stříškou, na konci stočenou do volut. Památkově chráněná jsou od roku 1958.