Výsledky hledání míst

Areál fary na náměstí jižně od kostela sv. Mikuláše. Klasicistní budova fary pochází z přestavby v l. 1816 - 1820. Patrová budova na obdélném půdoryse s vjezdovou bránou a hospodářskými budovami ve dvoře. Vzácně dochovaný komplex venkovské fary s klenutými sklepy a přízemím i interiérového zařízení.

Fara postavena v pozdně barokním stylu. Dvoupatrová, obdélníková. Střecha tašková zvalbená. Fasády členěny pásovou rustikou a lizénami. Vjezd do areálu fary s obloukovým záklenkem. Nad vjezdem dvě plastiky andělů. Fara je součástí památkově chráněného areálu kostela Očišťování Panny Marie. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Fara v pozdně barokním stylu. Dvoupatrová, obdélníková. Střecha tašková zvalbená. Fasády členěny pásovou rustikou a lizénami. Vjezd do areálu fary s obloukovým záklenkem. Nad vjezdem dvě plastiky andělů. Součást památkově chráněného areálu kostela. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Farnost je v Malontech uváděna poprvé roku 1364, roku 1541 je zapsána v zemských deskách. Fara byla barokně přestavěna v letech 1709–1710, v letech 1894–1898 byla renovována. Památkově chráněný areál zahrnuje obytnou budovu a hospodářské budovy, většinou z 19. století. Fara je havarijním stavu

Původně obydlí poustevníka. V roce 1744 byla vystavěna prostornější fara pro kněží pro pobyt po celý rok. Klasicistní přízemní budova obdélného půdorysu, napravo vedle kostela Navštívení Panny Marie. Součástí areálu fary je ještě na budovu fary navazující hospodářská budova a novodobá kaple.

Fara v novogotickém stylu na rozhraní náměstí a zámeckého parku, naproti hlavnímu vstupu do zámeckého kostela sv. Jakuba st. Vznik - po roce 1768. Jednopatrový objekt na protáhlém obdélném půdoryse, krytý valbovou střechou. Součástí areálu jsou kolna, prádelna s dřevěným altánem a bývalé stáje.

Barokní fara v Rančířově stojí východně od kostela sv. Petra a Pavla. Jednopatrová zděná budova má mansardovou střechu a střídmě pojaté fasády, členěné v úrovni okenních os štukovými zrcadly. V 19. a 20. století byla několikrát upravena a později přestavěna na hotel. Fara je památkově chráněná.

Velká barokní fara zámeckého typu z poloviny 18. století. Přízemí klenuté, v prvním patře malované stropy a kachlová okna z první poloviny 19. století. Po roce 1945 sídlo MNV, dnes soukromý majetek.

Barokní jednopatrová budova fary s mansardovou střechou. Postavena v roce 1766. Nedaleko bývala farní škola.

Barokní farní budova z r. 1729 na místě starší dřevěné fary. Autorem stavby je pravděpodobně významný rakouský barokní architekt a stavitel italského původu Antonín Erhard Martinelli. Ve výklenku přední fasády je barokní soška Madony s Ježíškem.

Novorenesanční farní budova z roku 1904, postavená péčí knížete Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu na polovině cesty mezi zámkem a kostelem. Severně od ní se nachází hospodářské zázemí. Areál je dnes zpustlý, minimálně využívaný.

Fara v obci Václavice, postavena r. 1790 u místního kostela a hřbitova. Fara je v klasicistním stylu a má podobu typického libereckého měštanského domu s portálem. Autorem je stavitel Johan Josef Kunze. Kostel byl zbourán v 70 letech min. století. Fara je v majetku Římskokatolické církve.

Pozdně barokní stavba zámeckého typu z let 1765–69 nahradila starší objekt téhož určení. Na severu areál pokračuje hospodářským dvorem doplněným sochou sv. Jana Nepomuckého. Fara patří stále církvi, dvůr se přestavuje pro potřeby správy hradu Bezděz.

Barokní fara vystavěná r. 1739, považována za pozůstatek renesanční tvrze Nový Kovářov, vybudované v první polovině 16. stol. Janem Hruškou z Trhova. Jako panské sídlo zanikla za Švamberků na konci 16. stol. Jako fara sloužila do r. 1967.

Barokní fara postavená v první polovině 18. století. Jedná se o prostou přízemní budovu s jednoosou nástavbou nad středem průčelí a mansardovou střechou. Poslední opravou prošla na počátku 21. století. Budova je chráněnou nemovitou kulturní památkou.