Výsledky hledání míst

Barokní kašna postavená kolem r. 1730 znázorňuje příběh mladíka Ganyméda, který byl Diem dopraven na Olymp. Tam z něj udělal číšníka bohů, což pobouřilo jeho ženu Héru. Zeus nakonec Ganyméda usadil do souhvězdí Vodnáře.

Kamenný smírčí kříž, vysoký 89 cm, ležící při turistické stezce z Děčína na Labskou stráň s dobře dochovaným nápisem. Pochází z roku 1775.

Puristická přestavba tzv. Gausových domů v Táboře mezi divadlem a Střelnicí z roku 1939. Domy byly postaveny v parkánu u někdejší Nové brány před polovinou 19. stol. a pojaly do sebe i jednu hradební baštu. Současný vzhled podle projektu arch. Langa.

Rodinná hrobka německé rodiny Gebauerů. Zpustlá stavba se nnachází poblíže hlavní silnice ze Slezských Rudoltic do Bohušova.

Na louce na východní straně obce v roce 2006 zbudován památník připomínající geografický střed České republiky.

Tzv. geologická zahrada s ukázkami pražských a středočeských hornin ve formě naučné stezky byla na podzim r. 2014 zřízena v parčíku za hřbitovem v Dolních Počernicích. O tři roky později byl počet exponátů zdvojnásoben.

Zaniklý hrad na česko-saské hranici nad vsí Český Jiřetín ochraňoval důležitou stezku z Čech do Saska a jeho posádka patrně i vybírala clo. Byl objeven teprve nedávno. Zachovaly se z něj pouze zemní relikty.

Srostlice dvou původně gotických domů v Dřevěné ulici východně od hlavního plzeňského náměstí. V jeden celek spojena koncem 17. století J. Augustonem. Od roku 1913 spojen s domem čp. 106 na náměstí (Národopisné museum).

Původně sklářská huť, později zemědělský dvůr. V poslední čtvrtině 19. století byly hlavní budovy přebudovány na rodinné sídlo, jež spolu s přistavěnou hranolovou věží připomíná venkovský zámeček. Soukromý majetek.

Pozdně barokní dům, původně zřejmě patřil k sousednímu klášteru, v 16. stol. se stal měšťanským majetkem. Přestavěn po r. 1780, kdy jej koupila rytířská rodina Teschů. V l. 1921 - 1660 zde bylo Městské muzeum, poté do r. 1984 Okresní archiv. Opraven v l. 1993 - 95 jako Dům evropského setkávání.

Obdélná kaple s rovným závěrem, zvaná Zahrada Getsemanská, postavena v roce 1876 rodinou Fajkusových. Ve stejném roce ji vysvětil hradecký farář P. V. Sentenský. Dnes je majetkem města a o její údržbu se starají různé rodiny věřících. V interiéru je oltář s obrazem Krista v zahradě Getsemanské.

Prameny Giselin, Rudolfův a Vincentův byly v minulosti základem lázní Sangerberg (nyní Prameny), jejichž budova z let 1872-1878 sloužila po 2. světové válce jiným účelům, r. 1985 vyhořela a r. 2000 byla zbořena. Dva prameny byly nově upraveny r. 2012 a jsou volně přístupné, třetí je zdevastován.

Romantická stavba otevřené besídky je z r. 1830. Původně měla vsazená novogotická okna, dveře, uvnitř podlahu z dubových parket a barokní polstrované židle. Ke glorietu vede 7 kamenných schodů. Je nově opraven.

Gloriet je jednopatrová klasicistní stavbička osmibokého půdorysu. Vyhlídkový altán pravidelného osmibokého půdorysu. Postaven v roce 1820. Do horní zděné části se vstupuje z farské zahrady. V r. 1968 gloriet ve velmi špatném stavu. Probíhá postupná oprava. Od r. 1965 památkově chráněno.

Gloriet Klobouk stojí zřejmě na místě starší dřevěné stavby, snad z r. 1723. Gloriet byl postaven v období romantismu kolem r. 1824, kdy majitel panství Jan Filip František Josef Stadion zadal rozsáhlé úpravy koutského zámku a jeho okolí. Gloriet byl opraven v letech 1973 a 2006.