Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu je dnes známa jako rozhledna Šlikovka. Poč. 16. st. jej postavili Šlikové jako ochranu stříbrných dolů. R. 1525 jej vyplenili vzbouření horníci. R. 1639 byl zničen Švédy. Dnes zbyla věž, části bašty, zdi a věž s gotickými krakorci.

Hrad založil ve 13.st. zřejmě moravský markrabě a později český král Přemysl Otakar II. Byl součást obranné zemské soustavy s vojenskou a správní funkcí. Zapsán je pouze na mapě z r.1579 již jako zřícenina. Zachovány jsou zbytky zdiva a hradní cesta.

Mlýn vznikl zřejmě v r. 1600 a patřil k arcibiskupskému panství. V r. 1858 jej koupila rodina Friců. V r. 1898 připojena pila. V r. 1930 mlýn vyhořel a poté byl přestavěn do současné podoby. Pracoval až do 80. let 20. stol., kdy byl jeho provoz definitivně ukončen.

Mohutný příkop a val zaniklého hradu s pravidelným, obdélným jádrem. Postaven asi na zač. 14. st. Hroznatovci. Páni z Frumštejna doloženi v letech 1357–1475, ve 2. pol. 15. stol. nejméně dvakrát dobyt, poté opuštěn, roku 1521 uváděn jako pustý.

Zaniklá tvrz, jejíž existence byla jednoznačně spjata s opevněnou trhovou osadou Frýdberk. Postavena pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. Na konci 13. stol. byla sídlem Stangeů a zároveň sloužila na ochranu vsi. Zpustla patrně společně s osadou poč. 14. stol., když fukce osady přešla na blízký Místek.

Nejvyšší místo frýdeckého katastru s bývalým městským popravištěm. Až do konce 18. století zde stávala frýdecká šibenice, po zrušení zmizela beze stop. Nedaleko se nachází památný kříž s reliéfem sv. Jana Nepomuckého z 1. třetiny 18. století.

Židovský synagoga vystavěná v maurském neorománském slohu v l. 1864-65 dle projektu M. Zapletala z Frenštátu p. R. Rozšířena v r. 1893. V noci ze 13. na 14. 6. 1939 vypálena zfanatizovanými frýdeckými Němci. V r. 1940 byly ohořelé zdi strženy. Dnes zarostlá nezastavěná plocha bez výraznější památky.

Frýdeckomístecké textilky tvoří unikátní soubor staveb rozptýlených v obou částech města. Představují memento vzestupu obou měst. Stavby pocházející z konce 19. století jsou cenné především pro svou architekturu.

Zámek přestavěný z gotického hradu, založeného ve 14. st. Renesanční přestavbu provedl Bartoloměj Bruntálský z Vrbna koncem 16. st. Po požáru v roce 1668 několikrát upravován. Roku 1797 koupili panství Habsburkové. Od roku 1923 patří zámek státu.

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně na přelomu 13. a 14. stol. z důvodu ochrany zemské hranice na řece Ostravici. Pravděpodobně šlo o jednoduchou stavbu s věží, z větší části postavenou ze dřeva. Tvrz patrně zanikla na přelomu 14. a 15. stol.

Renesanční zámek přestavěný ze středověkého hradu. 1. fáze úprav se před pol. 16. st. soustředila na horní hrad. Mezi léty 1580-90 nechali Redernové postavit Dolní zámek na místě někdejšího předhradí. Později upravován barokně a novorenesančně.

Městská památková zóna Frýdlant, vyhlášená roku 1992, chrání kromě významných soliterů soubor domů různé konstrukce na území někdejšího hrazeného města, jeho historických předměstí a zámeckého okrsku. Zachovaná zděná i kombinovaná zástavba pochází převážně z 18.–19. století.

Výrazně přestavěný bývalý klasicistní zámeček ze 40. let 19. stol. sloužil majiteli frýdlantských železáren - olomouckému arcibiskupovi - k pobytu při jeho návštěvách. Po r. 1919 předán společnosti Ferrum, po r. 1945 znárodněn. Dnes výrazně účelově přestavěná budova slouží k soukromému podnikání.

Frýdlantské cimbuří je nejvýraznější skalní skupina s nádhernou vyhlídkou ve střední části hřebene Poledních kamenů v Jizerských horách. Nejsnazší přístup sem vede od horské chaty Smědava, kde je možnost parkování.

Železárny založené patrně v roce 1618 olpomouckými biskupy. Měly zpracovávat bohatou železnou rudu ze zdejších hor. Během doby se rozrostly ve významný podnik, který dal vzniknout dnes slavnějším vítkovickým železárnám.