Výsledky hledání míst

Žulová barokní sloupková boží muka z r. 1746 nebo 1716 patří k nejstarším památkám tohoto typu na Sedlčansku. Přemístěna a opravena byla r. 1974. Na hranolovém podstavci stojí dřík v podobě toskánského sloupu se žulovým křížem a reliéfem Krista. Památkově chráněná jsou od r. 1958.

Pozdně gotická boží muka (pilíř) s novodobou kaplicí. Žulový osmiboký tesaný pilířek na čtyřbokém podstavci. Původní abakus, hlavice a vrcholové zakončení byly odcizeny. Památkově chráněno.

Boží muka, postavená v barokním stavebním stylu pravděpodobně v 1. pol. 19. stol., jsou ve srovnání s jinými „Kristovými sloupy“ veliká a honosná – jsou vysoká 4 m a mají 8 oltářních prostorů. V minulosti byla pravděpodobně bohatě zdobena, v současnosti pomalu chátrají.

Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka s toskánským sloupkem z roku 1647, netypická v tomto regionu. Stěny lucerny se nedochovaly, zachovala se z ní pouze stříška tvarovaná do jehlance s projmutými stěnami, s kovovým křížkem a korpusem Krista. Boží muka jsou památkově chráněná od 3. 5.1958.

Boží muka stojí v západní části obce Žďár. Tvoří je hranolový odstupněný podstavec se zkosenými hranami, který je spojen hranolovým dříkem s kaplicí s výklenkem. Na vršku kaplice s obrazem Panny Marie je pozlacený křížek.

Boží muka, postavená zřejmě koncem 18. stol., mají několik výklenků, v nejspodnějším snad bývala socha Panny Marie. Bližší informace o historii této drobné sakrální stavby nejsou známy. Boží muka, nejčastěji ve tvaru pilíře či sloupu, měla připomínat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.

Zděná čtyřboká barokní boží muka z 18. století jsou prvně doložena v I. vojenském mapování – josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783. Od r. 1958 jsou spolu se smírčím křížem chráněna jako kulturní památka ČR.

Boží muka u silnice na Mladice na severním okraji vsi. Příklad drobné lidové architektury z konce 18. století. Vysoká hranolová boží muka na nízkém podstavci s kaplicí, krytá sedlovou stříškou, na jejímž středu hřebene je železný křížek. Památkově chráněná.

Zděná čtyřboká boží muka stojící u hlavní silnice byla postavena pravděpodobně ve 2. polovině 19. století.

Polkovická boží muka z roku 1637, druhotně usazená u místní základní školy.

Boží muka z konce 18. stol. Zděný omítnutý hranolový sloup. Nástavec s vpadlinami a novodobými obrázky. Sloup ukončuje římsa a nástavec krytý stanovou taškovou stříškou. Práce lidového mistra. Památkově chráněno od r. 1966.

Žulová sloupková barokní boží muka z roku 1681. Na hranolovém soklu je letopočet, monogram IKTAZ a erb s korunou o třech cípech. Heraldické znamení je nezřetelné. Dřík je čtyřboký, okosený, kaplice má půlkruhově zaklenutí s plochými výklenky. Na vrcholu má kamennou kouli a kovaný dvouramenný kříž.

Žulová barokní boží muka z 18. století mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Dle nápisu na soklu jsou snad z roku 1729. Sloup je zakončen římsou a čtyřbokou kaplicí. Na vrcholu je kamenná koule a fragment kovového (původně snad dvouramenného) křížku. Památkově chráněna od roku 1958.

Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.

Sakrální stavba na tomto místě je v mapách doložena od 2. poloviny 18. století. Současná boží muka se sochou sv. Antonína Paduánského nesou historizující prvky. Lze tedy předpokládat, že se jedná o starou stavbu snad z 18. století upravenou kolem přelomu 19. a 20. století.