Výsledky hledání míst

Hranolová omítnutá zděná boží muka byla od základů znovu postavena v roce 2018.

Sloupková boží muka z 19. století. V blízkosti vyvěrá pramen sv. Floriána s železitou vodou (v současné době označenou jako nepitnou).

Boží muka z 18. století, podle ne zcela zřetelného nápisu na podstavci snad z roku 1746. Jsou vytesána z žuly, na jednoduchém čtverhranném podstavci je čtverhranný nezdobený dřík. Kaplička s mělkými nikami je zakončena koulí a dvojramenným kovovým křížem. Boží muka jsou dobře zachovaná.

Klasicistní zděná trojboká boží muka z 20. let 19. století údajně stojí nad hromadným šachtovým hrobem napoleonských vojáků padlých v prosinci 1805 v bitvě u Slavkova. Boží muka jsou v dobrém stavu, protože se o ně vždy starali obyvatelé okolních domů. Jsou chráněnou nemovitou kulturní památkou.

Boží muka stojí u silnice na jih od města nedaleko mostu přes řeku Otavu. Pochází z 1. pol. 18. století. Hranolová stavba rozdělená římsou na dvě nestejné části; ve větší dolní půlkruhově zakončená nika, v horní menší části v průčelí a na bocích čtvercové vpadliny. Krytá stanovou stříškou s prejzy.

Zděná hranolová boží muka na křižovatce dnes již zaniklých cest vznikla snad na přelomu 18. a 19. stol. První doklad o sakrální stavbě pochází z II. vojenského mapování - Františkova z let 1836-1852.

Památkově chráněná barokní boží muka z místního červeného pískovce byla vytvořena v první polovině 18. století.

Torzo kamenných barokních pilířových božích muk z roku 1740. Hranolový čtyřboký dřík stojí na čtyřbokém soklu s rytými rámy. Boží muka jsou neúplná. Místo odstraněné kaplice je dnes na profilované čtvercové hlavicí pouze fragment vrcholového kříže. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Kamenná barokní boží muka z r. 1701 stojí na na místě bývalého popraviště. Měřín měl hrdelní právo do r. 1755, popraviště je připomínáno do r. 1742. Boží muka byla na současné místo přesunuta kolem r. 1800. V r. 1924 byly v jejich okolí objeveny kosterní pozůstatky 24 lidí.

Barokní památkově chráněná žulová boží muka z období mezi pol. 17. a první pol. 18. století. Mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Na podstavci s čtvercovým průřezem je čtyřboký sloup. Kaplička s mělkými nikami je zakončena stříškou. Na vrcholu býval pravděpodobně kamenný či kovový kříž.

Památkově chráněná boží muka jsou lidovou kamenickou prací z r. 1847 ojedinělou nejen svým výtvarným provedením, ale především zachovanou datací a signaturou.

Žulová boží muka gotizujícího typu z druhé poloviny 17. století mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou lucernou s mělkými nikami a jednoduchým kovovým křížem. Boží muka jsou bez nápisů či datace. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Kamenná sloupová boží muka u Protivanova pocházejí z 2. poloviny 19. století. Sakrální stavba na tomto místě je prvně doložena na III. vojenském mapování - Františko-josefském z let 1876-1878.

Zděná hranolová boží muka z 19. století. Čtyřboký dřík s pravoúhlými vpadlinami je od soklu a kaplice oddělen jednoduchými římsami. Přední strana kaplice je prolomena pravoúhlým výklenkem, kryta je plechovou stříškou s jednoduchým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněna od května 1958.

Boží muka najdeme na jihovýchodní straně vsi, patrně nejstarší památka Nasobůrek datovaná rokem 1693. Boží muka trojhranná. Vrchol zdobí malý křížek. Krytina božích muk jsou tašky.