Výsledky hledání míst

Kamenná sloupková boží muka v severní části obce na rozcestí při hřbitovu. Pozdně gotický tvar užívaný do 17. století. Součást souboru kamenných božích muk na Trhovosvinensku. Památkově chráněná.

Žulová barokní sloupková boží muka z 1. poloviny 18. století v podobě typické pro tuto část Vysočiny. Mají hranolový sokl zdobený rytými rámy, nezdobený sloupek a jsou zakončena masivní hlavicí, kaplicí členěnou mělkými nikami a kovovým dvouramenným křížem. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Památkově chráněná klasicistní zděná boží muka pilířového typu z 1. třetiny 19. století. Boží muka představují sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus. Mělké niky, které pravděpodobně původně zdobily svaté obrázky, jsou v současnosti bez výzdoby. Boží muka jsou nabílená a dobře udržovaná.

Barokní boží muka z roku 1750 byla postavena při staré poutní cestě do Křtin. Řadí se mezi zděná boží muka přechodného typu, tvořící přechod mezi pilířovými božími muky a výklenkovou kapličkou. Na každé straně mají dvojici výklenků, v nich jsou novodobé obrázky. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Hranolová boží muka z konce 18. století. Rozdělena profilovanými římsami na tři části. Ve střední části v průčelí s větší nikou, na bocích a v zadní části mělkými nikami; v současné době jsou prázdné. Jsou kryta stanovou stříškou s taškami esovkami a vrcholící dvojitým železným kovaným křížem.

Žulová barokní boží muka z r. 1766 (dle datace na soklu) mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Osmiboký nízký dřík vychází z hranolového soklu a je zakončen římsou. Na ní je čtyřboká kaplice zakončená projmutým jehlancem a kamennou koulí s jednoduchým křížem. Památkově chráněna od roku 1958.

Muka stojí u polní cesty na severovýchodě vesnice. Raně barokní sloupková boží muka z maletínského pískovce s jetelovým křížem ve vrcholu zdobí reliéf kříže. Asi 2,5 m vysoký čtyřhranný sloup s vrcholovou kaplicí a jetelovým křížem na stříšce. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek r. 2007.

Mohutná zděná hranolová boží muka vznikla v 18. století nebo na počátku století 19. Již na I. vojenské mapování - josefském z let 1764-1783 je na tomto místě zaznačena drobná sakrální stavba. Přímo boží muka jsou zde prvně prokazatelně doložena r. 1833.

Mohutná boží muka z pískovce. Pochází z doby kolem roku 1800. Toskánský sloup na vrcholu s koulí a kovovým křížkem. Památkově chráněno.

Zděná pilířová boží muka v místě, kde byli pohřbeni padlí z prusko-rakouské bitvy u Týna nad Vltavou v roce 1744. Tvoří je jednoduchý hranolový pilíř s nízkou kaplicí. Výklenky v kaplici jsou prázdné, původní výzdoba ani zprávy o ní se nedochovaly. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Čtyřboká boží muka postavená z lomového kamene v 18. století označují místo, kde byli v hromadném hrobě pohřbeni vojáci ze sedmileté války 1756–1763, kteří podlehli svým zraněním v lazaretu v Přibyslavi. Boží muka jsou omítnutá, opravená, ozdobená obrázky svatých.

Barokní boží muka z první poloviny 17. století. Válcová boží muka, bíle nalíčená s čtyřbokou lucernou byla v roce 1996 přesunuta o 9 metrů strakonickým inženýrem Pavlem Pavlem.

Zděná omítaná hranolová boží muka na čtvercovém půdorysu, ve vrcholu s prázdnými nikami na všech stranách. Krytá stanovou stříškou s prejzy. Ve vrcholu kovový křížek. Datování nezjištěno.

Barokní žulová boží muka byla postavena roku 1718. Sokl mají hranolový, zdobený diamantovou bosáží a je na něm nápis: letha panie / 1718 / tyto nowy Bozy muka / dal wystawety Martin / Vita ke cti a chwale / Bozy a nejswetejsí / rodicky Bozy panni / Marye dne 28. Oktob. / Opravila obec / 1942.

Hodnotná čtyřboká zděná barokní boží muka v Krakovci byla vystavěna v r. 1697, jak dokládá tabulka s latinským nápisem na čelní straně stavby. Od r. 1958 kulturní památkou ČR.