Výsledky hledání míst

Nyní již zrušený hřbitov z roku 1786. Součástí je hřbitovní kaple z roku 1846, vznikla na podnět rodiny Kleinů. V roce 1999 plocha hřbitova zrekultivována. U hřbitova unikátní lipová alej.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Západní pól se nachází na hranici katastrů pražské Ruzyně a středočeské Dobrovízi.

Významné regionální muzeum vzniklo roku 1878. Současná hlavní budova z let 1895–9 byla poškozena bombardováním Plzně za II. světové války a především totálním zanedbáním údržby za komunistického režimu. Postupná rekonstrukce probíhá od konce 80. let.

Opevnění, snad pozůstatek velké tvrze, dávané do souvislosti s ochranou majetků Opatovického kláštera, pravděpodobně zničené husity. Zachovány 3 koncentrické linie valů a příkopů a mohutný centrální pahorek beze stop zástavby.

Tvrz se uvádí v r. 1385, když ji Jan Poměn ze Zářičí prodával s alodní částí vsi Ješkovi Puškovi z Kunštátu. Nedlouho poté, pravděpodobně za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem nebo spíše za husitských válek, tvrz zanikla, protože se již neuvádí.

Původně dvůr, založený kolem r.1820, do jehož jižní budovy byly umístěny kanceláře a byty úředníků žarošického statku. V roce 1824 byl statek postoupen Arnoštce Schafgotsové, jež v Žarošicích občas pobývala. Od té doby budova převzala "status" zámku.

Písemnými prameny nedoložená předpokládaná tvrz v Žárovicích měla údajně stát na parcelách kolem domů čp. 26 až 31. Napovídají tomu terénní nerovnosti a místní název "Na tvrze". Ves je poprvé připomínána roku 1131.

Původní tvrz ze 14. století byla přestavěna na renesanční dvoukřídlý zámek na přelomu 16. a 17. století Zikmundem Vančurou z Řehnic a Václavem Budovcem z Budova. Postupně upadá po požáru v roce 1790.

Čtyřkřídlý goticko-renesanční zámek postaven kolem r. 1533 Adamem z Říčan. Od r. 1584 do r. 1635 byl majitelem Václav Michna z Vacínova. Od r. 1637 patřil Šternberkům, r. 1948 zkonfiskován. Roku 1982 vyhořel, po restituci postupně opravován.

Téměř zmizelý reliéf jedné z tvrzí, které se v Zástřizlech nacházely. Druhé tvrziště je prozatím neznámé.

Ostrůvek v rybníce u obce Zátiší je pozůstatkem tvrze. Tvrz byla výslovně zmíněna na počátku 15.století. V rámci husitských válek byla tvrz dobyta tábority, kteří sem umístili vlastní posádku. Tvrz byla i se vsí po roce 1437 opuštěna a zpustla.

Lovecký zámek postavený v 70. letech 19. století za Jana nebo Josefa Valdštejna-Vartenberka. Valdštejnům patřil až do roku 1945, kdy byl konfiskován a stal se majetkem státu. V současné době je opět v rukou potomků rodu Valdštejnů a slouží pro rekreační účely.

Oválné tvrziště na okraji prostředního ze tří rybníčků. První zmínka je z r.1396, kdy je zde uváděn Čeněk ze Zátluk. Jediná zmínka o tvrzi je z r.1496, kdy se uvádí jako pustá. Zanikla pravděpodobně za neklidných dob Jiřího z Poděbrad. Na tvrzišti se dochovala zídka z nasucho kladených kamenů.

Zatopený lom na těžbu železné rudy z konce 19. století. Lomové dobývání bylo brzy nahrazeno hlubinným dolováním. V roce 1914 měl důl šachtu hlubokou 176 m a dlouhou 700 m. Vytěžená ruda se elektrickou dráhou odvážela do Nučic. Za 1. republiky byla těžba na dole zastavena.

Zatopený bývalý lom nedaleko Bedlna je pozůstatkem lámání žuly na konci 19. a v první polovině 20. století. Dnes jej využívají obyvatelé nedaleké vesnice ke koupání a filmaři k natáčení.