Výsledky hledání míst

Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století na mohutném volutovém podstavci stávala před domem čp. 145/II na náměstí F. Černého. Roku 1976 byla "ukryta" ve dvoře domu čp. 117/II, r. 1985 přenesena na hřbitov u kostela sv. Trojice. V r. 1993 byla opravena a přenesena na současné místo.

Jedno z protějškových sousoší na Trčkově náměstí. Autorství připisováno buď J. F. Pacákovi, nebo Ignáci Rohrbacherovi. Pozoruhodné personifikací Pomluvy, pojatou jako karikatura krále Václava IV., z jehož příkazu byl světec umučen. Postaveno roku 1729 u příležitosti Nepomukova svatořečení.

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého dat. r. 1724 nechal vytvořit pravděp. hrabě Jan z Klebelsberku, majitel panství od r. 1723. Světec stojí na zeměkouli na vysokém podstavci s erbem Klebelsberků, doprovázen dvěma andílky (originály odcizeny). Sousoší celkově restaurováno r. 2009 (prof. P. Siegl).

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého mělo svoje původní místo na kamenném mostě přes řeku Ploučnici v Hrnčířské ulici (most je v písemných pramenech prvně zmiň. r. 1586), sousoší bylo vytvořeno v 2. pol. 18. stol., později, patrně r. 1882 (nahrazení mostu železným) bylo přeneseno ke kostelu.

Barokní sousoší z let 1717–1720 od Františka Bauguta. Trojboký podstavec zdobený reliéfy je doplněn sochami světců – Jana Nepomuckého, Jana Křtitele, Prokopa a Josefa. V roce 1838 byla kolem postavena empírová kašna.

Sousoší sv. Jana z Nepomuku z roku 1739. Kolem ústřední sochy na pilířích zábradlí šest soch svatých patronů – Josefa, Otty, Františka z Paoly, Antonína, Jana z Boha a Otýlie. Na podstavci výjev svržení světce z mostu. Autorem snad J.A. Heinz.

Velmi kvalitní vrcholně barokní sousoší od Ignáce Lengelachera představuje ojedinělé ikonografické zobrazení sv. Jana Nepomuckého jako zpovědníka. Obě postavy mají samostatné podstavce. Dílo je od roku 1958 památkově chráněno.

Sousoší svatých Jana Nepomuckého a Antonína Paduánského bylo na místo východně od kostela v Českých Zlatníkách přemístěno ze zaniklé vsi Dolní Jiřetín. Zde stávalo u silnice a pochází z roku 1739.

Sousoší sv. Václava a Jana Nepomuckého k sobě otočených zády z r. 1735. Podstavec na každé straně s reliéfem. Sochy v podživotní velikosti. Sv. Václav zobrazen ve zbroji, pravou ruku na prsou, sv. Jan Nepomucký esovitě prohnutý s hlavou mírně nakloněnou. V seznamu kulturních památek od r. 1996.

Pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly vzniklo pravděpodobně mezi lety 1730–1740. Jeho autorství není jisté, dle podobnosti se stylem M. F. Jäckela je připisováno regionálně významnému sochaři Josefu Dietrichovi. Sousoší tvoří jednu z dominant náměstí a je od roku 1958 památkově chráněno.

Barokní sousoší z roku 1746 nechal zhotovit sokolovský arciděkan Jan Stephelin. Socha světce je doplněna soškami andílků. Na trojbokém podstavci jsou reliéfy, znázorňující výjevy z legendy o sv. Janu Nepomuckém.

Kamenosochařská barokní práce sakrálního charakteru datovaná do r. 1740. Podstavec vysoký, na bocích volutově zesílený. Nad římsou socha sv. Josefa s děťátkem. U něj stojí andílci. Mimořádně cenné sochařské dílo. Sousoší zapsáno do seznamu památek r. 1964.

Pískovcové sousoší pochází z 18. století. Dílo z období dynamického baroka. Sv. Ludmila se sklání k malému Václavovi. Oba mají na hlavách knížecí koruny. Sousoší památkově chráněno od roku 1965.

Barokní sousoší sv. Peregrina Laziosi bylo postaveno r. 1761 v lese při silnici ze Žihle do Rabštejna nad Střelou na náklad hraběte Maxmiliána Václava Lažanského, majitele panství Manětín, Rabštejn nad Střelou a Lubenec, jako projev vděčnosti za uzdravení z těžkého zranění po pádu z koně.

Rokokové pískovcové sousoší světců v podživotní velikosti na mohutném podstavci. Autorem je pravděpodobně kameník Vích z Potštejna. Světci jsou znázorněni jako římští vojáci. Sousoší tvoří dominantu vstupu do zámeckého areálu Nové Hrady na začátku příjezdové rampy. Chráněno od roku 1958.