Výsledky hledání míst

Původně se jednalo o vilu postavenou podle projektu Josefa Drahoše v r. 1890 Janem Horským pro jeho manželku Ludmilu. V r. 1925 byla vila Ludmila č. p.117 přestavěna na sokolovnu a její siluetu obohatil významný blok divadelního jeviště. Od 20. března 1995 je budova památkově chráněna.

Sokolovna vystavěna v roce 1911 v secesním slohu podle plánů čáslavského rodáka stavitele Josefa Skřivánka. Rozměrná patrová budova se dvěma nárožními dvoupatrovými věžemi a secesní fasádou. Interiér rovněž v secesním stylu. Na zdi pamětní deska dr. Miroslava Tyrše. Dosud slouží původnímu účelu.

Sokolovna v Táboře, kombinující novorenesanční a secesní sloh, byla postavena v letech 1904-1906 podle projektu Ludvíka Čížka. Severní průčelí zdobí ve výši prvního patra malby. Zakladatele Sokola M. Tyrše a J. Fügnera připomínají na severní straně jejich portréty a na jižní busty.

Výraznou architekturu ve stylu individualistické moderny postavil pro rakovnické sokoly v letech 1913–14 architekt Otakar Novotný. Po několikerém zrušení Sokola se stala majetkem města, následovníci původních majitelů ji spoluužívají.

Význačná secesní památka postavena v roce 1904. Budova sloužila tělocvičným i kulturním aktivitám, po první světové válce zde fungoval biograf. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a jeho využití není jasné.

Budova jablonecké tělocvičny byla postavena mezi dubnem 1897 a 25. 9. 1898. Za 2. svět. války vojenská ubytovna, od 5. 5. 1946 v majetku Sokola do jeho rozehnání 20. 12. 1948. Rekonstrukce v letech 1973–1974, od r. 1994 znovu Sokol. Od r. 2001 postupná rekonstrukce.

Jednopatrový dům z 1. poloviny 19. století. V budově bývala kavárna Republika; její sál si od roku 1925 pronajímali místní sokolové. Roku 1927 sokolové dům koupili. 13. září 1946 se zde konal mimořádný soud s Hertou Kašparovou. Dům byl navržen na památkovou ochranu, ta mu nebyla udělena.

Zámek byl postaven v roce 1873 hrabě Jindřich Larisch-Mönisch. Kolem zámku byl v r. 1883 zřízen park a postavena rodová hrobka. V roce 1953 byl zámek do základů zbořen z důvodu poddolování.

Roubený patrový dům nechal postavit v letech 1771– 4 obchodník s plátnem Hans F. Scholz. Dům si uchoval rysy barokního slohu, např. mohutnou mansardovou valbovou střechu, nese dále stopy klasicismu a empíru. Dnes sídlo Správy CHKO Jizerské hory.

Čtverhranné tvrziště se zaoblenými rohy a zachovalým příkopem v šikmém svahu leží na jihovýchodním okraji vsi Solec.

Částečně dochované tvrziště na jihovýchodním okraji obce je pozůstatkem sídla doloženého již koncem 13. století, kdy bylo v držení Ješka řečeného Studí ze Solečka. Dnes je viditelný hlavně vyschlý vodní příkop obklopený valem nad prudkou strání.

Solní brána byla součástí městského opevnění. Není jisté kdy byla postavena, snad již za Přemysla Otakara II. (1233-1278) v souvislosti s jeho příkazem zajistit přístup k vodě. Hradby byly zdokonalovány zejména ve 14. stol. Později hradby ztratily svůj význam a byly bourány, aby udělaly místo domům.

Budova byla postavena r. 1531 jako skladiště obilí, později byla využívaná jako městská zbrojnice a ještě později v ní byl sklad soli. Dnes slouží Jihočeskému motocyklovému muzeu a lze zde shlédnout mnoho historických motocyklů vyrobených od r. 1899.

Budova bývalé solnice byla postavena v období renesance (konec 15. stol. - poč. 17. stol.) přístavbou ke středověké hradební zdi. Později byl dům barokně přestavěn a koncem 18. stol. klasicistně upraven. R. 1959 byl celkově zrekonstruován. R. 2003 oprava fasád a oken. Dnes je využíván k bydlení.

Věž z 15. století, sloužila jako hláska, sklad soli, šatlava, radnice a do padesátých let 20. stol. i jako hasičská zbrojnice. Dnešní podoba je výsledkem úpravy z počátku 20. stol.