Výsledky hledání míst

Smírčí kámen stojí na okraji vesnice při hlavní komunikaci směrem na Jindřichův Hradec, nedaleko v mírném svahu stojícího kamenného kříže. Pochází pravděpodobně z 18. století. Obdélný žulový kámen má čelní straně vytesán reliéf řeckého kříže se sekyrou v levém dolním rohu. Památkově chráněný.

Smírčí kámen připomíná vpád Bočkajovců - Tatarů. Upomínka na zabití šardického občana Buriána, syna Jana Macháče v roce 1605. Datovaná historická památka - památkově chráněná.

Smírčí kámen stojí za obcí u silnice na Markvarec (cca 1 km; původně stával o 200 metrů blíže na okraji obce). Kamenná deska s reliéfním latinským křížem s rozšířenou základnou na přední straně o rozměrech 105 x 49 x 16 cm. S jakou událostí je spojen není známo. Jeden z vývojově nejstarších typů.

Smírčí křížový kámen v Pustiměři byl, podle vyryté datace, zhotoven v r. 1553 z dnes již neznámého důvodu. V r. 2004 byl Ministerstvem kultury prohlášen kulturní památkou.

Kaple z konce 18. stol. Říkalo se jí "Smírčí". Na hranici katastru kdysi stávala šibenice. Odsouzenec na smrt se zde loučil. Později zde stával sloup s obrázkem sv. Františka.

Středověký smírčí kříž má kulturně historický význam. Je 125 cm vysoký a 44 cm široký. Svislé rameno se směrem nahoru zužuje. Je ukončeno zaoblením. Na čelní straně vyryty obrysy meče v podobě kříže. Smírčí kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Smírčí kříž pochází z 16. stol. R. 1985 vyjmut ze země a postaven na betonový základ. Povrch kamene zvrásněn. Kříž z maletínského pískovce. V dolní části stylizovaný reliéf trojzubce. V horní části neidentifikovatelné do šipky sbíhající linky. Smírčí kříž v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Kříž postaven na místě, kde zahynul místní sedlák. R. 1983 byl poškozený kříž částečně zaražen do země, R. 2002 smírčí kříž zlomený a povalený na zem. Restaurován. Pak provedena povrchová úprava a patinace kříže. Smírčí kříž 65 cm široký, 70 cm vysoký, pískovcový, s chybějícím levým ramenem.

Kamenný monolit vysoký cca 1 m a široký 30 cm, spodní část břevna má mírně rozšířenu. Má zaoblené rohy i hrany a je na něm patrný silně poškozený, nečitelný rytý nápis. Podle pověsti připomíná tragickou událost, kdy splašený kůň usmrtil dívku, která zde žala trávu. Památkově chráněn od r. 1958.

Význam smírčího kříže za jihovýchodním okrajem Bošína snad z 18. století není znám. Jde o hrubě opracovaný pískovec s tzv. Cyrilometodějským křížem. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Smírčí kříž v Královci je monolitický kamenný kříž, doklad neznámé události nebo přemístěné hraniční znamení. Od r. 2007 je chráněn jako kulturní památka.

Smírčí kříž, který se nachází v lesích severně od města Lázně Kynžvart, je lidová práce ze žuly bez jakéhokoli textu nebo reliéfu. Od r. 1998 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Monolitický kamenný kříž latinského tvaru s vytesaným písmenem "F" se nachází v lukách asi 2 km jihovýchodně od centra Ovesných Kladrub. Památkově chráněn od r. 1998.

Smírčí kříž snad z 16. století při silnici z Ovesných Kladrub do Mrázova. Je zcela bez nápisu nebo reliéfu. Památkově chráněn od r. 1958.

Vysoký kamenný kříž bez jakéhokoli nápisu nebo reliéfu stojí od roku 1991 u hřbitovní zdi při kostele sv. Oldřicha v Dřenicích. V letech 1961-1990 byl zatopen přehradními vodami. Od r. 2000 je památkově chráněn.