Výsledky hledání míst

Čtyřkřídlý rolnický statek z počátku 17. století, 20. 7. 1820 se zde narodil zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel. Po rekonstrukci v letech 2005–7 slouží jako muzeum, ubytovací, kulturní a konferenční centrum.

Rodný dům významného malíře 20. stol. Maxe Švabinského (1873–1962). Narození umělce připomíná bronzová pamětní deska na domě (autor Josef Šejnost), která byla slavnostně odhalená r. 1933 při příležitosti 60. narozenin M. Švabinského. Tvorbě umělce se obsáhle věnuje místní muzeum.

V Mladé Vožici se nachází dům, v němž se roku 1843 narodil prof. August Sedláček, zakladatelská osobnost české kastelologie. Dům stojí na Žižkově náměstí a má č. p. 190. Ve výši patra je označen pamětní deskou.

V obci Helvíkovice (dnes součást Žamberku) se 21. srpna 1698 narodil vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš. Kousek od Divoké Orlice stojí Divišův rodný dům. Vedle domku stojí kopie původního bleskosvodu.

Rodný dům Vincenze Priessnitze. R. 1822 byl přestavěn na první vodoléčebný ústav na světě – v přízemí byly prováděny léčebné kůry a v přistavěném patře byli pacienti ubytováni. R. 1937 místo získalo status lázní. R. 1999 zde bylo zřízeno muzeum V. Priessnitze, pobočka Vlastivědného muzea Jesenicka.

Rodný dům V. Beneše Třebízského vznikl asi na místě starší zástavby. Pochází patrně z první poloviny 18. stol. s úpravou v 19. stol. Je součástí řadové zástavby na jižní straně návsi. Nyní památník věnovaný životu a dílu spisovatele. Dům je kulturní památkou od r. 1967.

Silně zarostlé tvrziště nedaleko vsi Rodov, při silnici do Habřiny. Není jisté, zda jde o tvrz Rodovských z Hustířan, či je to její předchůdce a jejich tvrz se nacházela ve vsi. V r. 1636 ještě tvrz stojí, ale záhy zaniká při tažení Švédů na Prahu.

Rozsáhlý palác na místě tří gotických domů, r. 1571 sjednocený B. Wohlmutem. V r. 1796 přestavěn Černíny. Od r. 1816 patřil Rohanům, kteří mu dali v let. 1838–1841 pozdně klasicistní podobu. Dnes sídlo MŠMT ČR.

Obec vznikla asi i s tvrzi r. 1270 za Tvrdiše z Rohatce. Až v r. 1368 litomyšlský biskup Albert ze Šternberka prodal ves s tvrzi Beneši z Kravař, který vše připojil ke strážnickému panství. Ve společné listině Alberta a Petra ze Šternberka se předání tvrze potvrdilo. Tvrz se naposledy uvádí r. 1375.

Národní přírodní rezervace Rohová vyhlášená r. 2018 zaujímá severojižně orientovanou stráň jihozápadně od Moravské Třebové a chrání ekosystémy suťových lesů, skalní ekosystémy a biotopy vzácných a ohrožených druhů rostlin. Přístupný jen západní okraj rezervace s vrchem Roh po červené značce.

Lovecký zámeček z první poloviny 18. stol. vybudovaný Františkem Josefem ze Schönfeldu nebo jeho dcerou Kateřinou. V druhé polovině 18. stol. za Auerspergů přeměněn na hájovnu.

Lichoběžníkové tvrziště vzniklé před husitskými válkami, bylo součást majetku opatovického kláštera. Poté patří k panství Kunětická Hora. Kolem roku 1480 je držena jako zástava Mikulášem Otcem z Chrastu. Kolem r. 1900 byly na tvrzišti nalezeny kameny, cihly, silný řetěz a další předměty.

Chátrající novogotický letohrádek postavený Karlem Weinrichem r. 1880 mezi Dobřenicemi a Rohoznicí. Obdélná zčásti patrová budova s cimbuřím a okrouhlou věžičkou.

Kovový kříž na kamenném podstavci zřídil počátkem 19. století mlynář F. Ludwig Rohrer. Po odsunu německých obyvatel přestal být udržovaný, chátral a byla odlomena jeho kovová část. V roce 2024 byl péčí příznivce a podporovatele Skoků Dušana Kejmara a kamenického mistra Marcela Stoklasy kříž obnoven.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně v 1. pol. 14. stol. S tvrzí se spojují bratři Bohuněk z Rohů a Ješek Rohovec, kteří r. 1366 koupili lán ve Vilémovicích. R. 1406 se připomíná Ješek z Rohova a jeho manželka Ofka. Neví se kdy a proč tvrz zanikla, snad v období husitských válek.