Výsledky hledání míst

Boží muka pochází z 2. pol. 19. stol. Po jejich zničení nově postaveny r. 1897. Tvar hranolového pilíře děleného římsami do tří etáží. V etážích mělké výklenky, v nich osazeny obrazy svatých malovaných na plechu. Památkově chráněno od r. 1958.

Boží muka, postavená v barokním stavebním stylu pravděpodobně v 1. pol. 19. stol., jsou ve srovnání s jinými „Kristovými sloupy“ veliká a honosná – jsou vysoká 4 m a mají 8 oltářních prostorů. V minulosti byla pravděpodobně bohatě zdobena, v současnosti pomalu chátrají.

Barokní pískovcová boží muka z r. 1651 stojí v Rooseveltově ulici při domu čp. 69. Na nízkém kvádrovém podstavci je datace a německý nápis, lucerna je opatřena mělkými nikami, zdobenými obrázky světců. Boží muka jsou zakončena kamennou koulí a kovaným dvouramenným křížem. Jsou opravená a udržovaná.

Kamenná Boží muka typická pro tuto část Jižní Moravy. Byla vytvořena z mušlového vápence roku 1639. Mají slepou lucernu na pilířku gotických forem krytou jehlancovitou stříškou s kamenným křížem. Na lucerně je reliéf Krista a nápis: IERG LAGNER SEIN HAOSFRAW AEBRLE 1639. Jsou památkově chráněna.

Nedatovaná zděná boží muka pilířového typu s hmotově shodnou kaplicí, pocházející snad z 19. století, stojí při cestě z Chraštiček na Kozárovice. Boží muka jsou poměrně robustní, pilíř je zakončen "klasicistní" kaplicí. Niky v pilíři jsou prázdné. Boží muka jsou zakončena sedlovou stříškou.

Barokní žulová boží muka z roku 1667. Na podstavci je málo zřetelný reliéf pušky. Jednoduchá kaplička je zdobena ze tří stran mělkými nikami. Na vrcholu kapličky je kovový dvouramenný kříž. Boží muka jsou památkově chráněna.

Kamenná sloupková boží muka z doby kolem roku 1800 na východě obce u křižovatky silnic. Na žulovém soklu hranolovitý dřík s kapličkou a křížem na volutách. Památkově chráněná.

Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.

Raně barokní žulová boží muka s pozdně gotickým tvaroslovím byla postavena na památku toho, že po roce 1650 převládlo v Třešti katolické náboženství. Byla zazděná do tarasní zdi v Revoluční ulici před domem čp. 72, v létě 2025 byla přemístěna na současné místo. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Sloupková pozdně gotická boží muka v prostoru návsi. Datována okolo roku 1500. Památkově chráněná.

Boží muka při staré silnici směr Kaplice (nyní ul. Budějovická). Kamenná sloupková s okoseným dříkem a hranolovou kaplicí s hlubokým výklenkem a na vrcholu s vysokým železným křížkem. Datována do roku 1726. Památkově chráněná.

Historicky velmi cenná pozdně gotická boží muka z počátku 16. století patří do souboru drobných sakrálních staveb v okolí Netolic (Babice, Mahouš, Podeřiště). Jsou dávána do souvislosti s morovou epidemií z roku 1521, byla vztyčena jako prosba za odvrácení nemoci či jako poděkování za záchranu.

Pozdně gotická kamenná pilířová muka datovaná analogicky ke způsobu provedení do přelomu 15. a 16. století. Jižně od vsi, při lesní cestě vedoucí zhruba podél hranic. Ojediněle dochovaný příklad kamenných pozdně gotických pilířových božích muk se skládanou kaplicí.

Mohutná zděná hranolová boží muka na rozcestí v dřívější obci Biskupství (původně Biskupstwo) vznikla nejdříve kolem poloviny 19. století.

Pilířová boží muka s jednoduchou kapličkou a dvouramenným křížkem ve vrcholu vznikla v 1. polovině 19. století a stojí na katastrálním území Prčice, které je součástí dvojměstí Sedlec-Prčice. Nacházejí se na severovýchodním okraji města při rozcestí silnice a polní cesty.