Výsledky hledání míst

Pískovcová socha sv. Václava pochází z roku 1854. Jejím autorem je sochař Josef Salm. Stojí na předzahrádce fary u šluknovského kostela sv. Václava na nároží ulic Budišínské a Farní.

Umělecky hodnotná barokní socha sv. Václava z mušlového vápence z r. 1740 od místního sochaře F. A. Jelínka. Zobrazuje světce v mírně podživotní velikosti, oděného v knížecí roucho s korouhví a štítem. Podstavec sochy je novější, z odlišného kamene. Památkově je socha chráněná od května 1958.

Pozdně barokní socha světce v tradičním ikonografickém provedení vytvořena r. 1762. Po stranách šňůrky střapců, vpředu medailon s rokajovými motivy. Světec se pravou rukou se opírá o žerď praporu, v levici má maršálskou hůl, na hlavě knížecí korunu. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní socha na vysokém hranolovém podstavci přimykající se k průčelí domu. Původ v první polovině 18. století od neznámého autora. Na čelní straně vyniká třířádkový zlatě obtažený nápis. Ve vrcholu pískovcová socha sv. Václava v životní velikosti. Světec oděný v knížecí roucho. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barokní pískovcová socha z konce 18. stol. Autor neznámý. Na čtvercové základně úzký hranolový sokl. Stěny zdobeny rytými obdélníky. Svatý Václav vyobrazen jako rytíř s pláštěm a knížecí korunou na hlavě. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.

Socha sv. Václava stojí na kamenné zdi u domova pro seniory. Byla postavena roku 1870. Domov byl původně klášter Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Restauraci této sochy a dalších soch v obci provedl restaurátor Pavel Mrověc.

Socha sv. Valentina na podstavci s reliéfy světců pochází z konce 17. stol. Po stranách zdobena mohutnými volutami. Na podstavci socha mužské postavy s mitrou na hlavě. Podstavec dělen na čtyři stejně velká pole, v nich reliéfy čtyř světců. Socha zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1965.

Původně socha stála u cesty z Vysokého Mýta do Knířova. Přemístěna r. 2008. Vrcholné dílo barokního sochařství z první pol. 18. stol. Socha spočívá na vysokém trojbokém soklu. Sv. Vavřinec v kněžském rouchu stojí v kontrapostu, pravou rukou se opírá o rošt, levou ruku má položenou na prsou. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Soubor sedmi soch je jedním ze zastavení místní Poutní cesty. Sv. Vavřinec patří k nejznámějším starokřesťanským světcům. Umučen zaživa na roštu a s tímto atributem je znázorňován. Socha dílem neznámého umělce z let 1750 až 1780. Roku 2017 restaurována. Vrátil se rošt, palmová ratolest, svatozář.

Socha patrona města z r. 1746 se dvěma andílky tvoří nároží Mírového náměstí a Velké Dominikánské ulice. Na podstavci se nachází reliéf sv. Floriána, nápis o opravě z r. 1853 péčí stavitele Josefa Gaubeho a další zápisy o opravách z let 1952 a 1997. Autor díla je neznámý.

Barokní socha svatého Vavřince na vysokém členěném podstavci pochází pravděpodobně z roku 1762. Je umístěna v jižní části parčíku u bývalé spořitelny v centru města, poblíž jezdecké sochy patrona obou Jiřetínů (viz heslo).

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Vendelína z poslední třetiny 18. století, dle chronogramu z roku 1772. Postava světce v podobě pastevce má plášť, klobouk a mošnu a u nohy ovci. Celková výška památky je cca 3,75 metru. Na podstavci je pískovcový erb s nápisem. Památkově chráněna je od roku 1958.

Socha sv. Vendelína patří do souboru soch světců a andělů - průvodců, ochránců a prostředníků vůle Boží - při cestě z centra Telče ke kostelu Matky Boží. Sochař Kašpar Ober jej vytvořil mezi lety 1740-1750. Socha je vysoká cca 195 cm, je z mušlového vápence. Památkově chráněna je od roku 1958.

Postava světce v životní velikosti z 2. čtvrtiny 18. stol., z éry Rodenů z Hirzenau. Autorem je Kaspar Ober, který na Moravě působil od roku 1730. Sochu sv. Vendelína, královského syna a poustevníka, patrona rolníků a pastýřů doplňují jeho atributy – pastýřská hůl, kniha, královská koruna a ovce.

Socha sv. Vendelína je barokní z r. 1762. Asi ji vytvořil sochař Prchal. Na mohutném podstavci stojí postava, která má široký pastýřský plášť a klobouk na hlavě. V ruce má pastýřskou hůl. U nohou leží beránek. Socha r. 2021 zrestaurována. Od r. 1964 je v seznamu kulturních památek.