Výsledky hledání míst

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1859. V roce 2014 byla socha restaurována. Po restaurování byla přemístěna na současné místo. Socha sv. Jana Nepomuckého není památkově chráněna.

Kvalitní architektonicky ztvárněná barokní socha pocházející z roku 1734. Na plintu z pískovcových desek ohrazeném kamenným zábradlím spočívá skulptura cca 4,5 m vysoká. Světec si pravicí tiskne na prsa kovový křížek se zlaceným korpusem Krista. V nárožích jsou pilířky s plochami rámovanými rýhou, s konkávně zaoblenými rohy. Socha je zapsána do seznamu kulturních památek r. 1999.

Socha sv. Jana Nepomuckého u silnice z Českých Heřmanic do Sloupnice. Postavena r. 1875. Opravována, nejprve amatérsky koncem 19. stol. Naposledy r. 1979. Na podstavci sochy nápisy. Vepředu i vzadu.

Barokní pískovcová socha v tradičním pojetí z poč. 18. stol. Součástí je mohutný hranolový sokl a ozdobný kamenný podstavec s volutovými křídly. Materiálem je pískovec. Socha světce ztvárněna v tradičním pojetí. Památkově cenná barokní socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1972.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na zděném architektonizovaném soklu datovaná do doby kolem roku 1740. Nachází se v nice tarasu školní zahradní zdi mezi dvěma lipami, nedaleko kostela sv. Martina. Památkově chráněná.

Drobnější litinová plastika světce na zděném omítaném podstavci s kamenným soklíkem, osazená nedaleko nového železného mostu. Původně stála na starém mostě, zdemolovaném v roce 1980 bez povolení. Na čelní straně kamenného soklíku v obdélném zrcadle rytý letopočet 1862. Památkově chráněná.

Skleněná socha patrona vodáků stojící na kamenném mostě přes řeku Otavu. Jedná se o největší skleněnou plastiku tohoto světce na světě. Vytvořena sklářkou Vladimírou Tesařovou na podnět kytaristy Lubomíra Brabce. Postavena bez jakékoliv pomoci Evropské unie z příspěvků občanů a sponzorů.

Socha světce stojící na dvojitě odstupňovaném kamenném podstavci vedle kaple Nanebevzetí Panny Marie na návsi. Datovaná na kamenném podstavci do roku 1886.

Barokní pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého dal zhotovit v roce 1758 Benedikt Zitter. Opravena byla v letech 1780, 1859 (opravy hradila rodina Fischbach) a 2020. Socha světce je v podživotní velikosti (1,30 m), v tradičním ztvárnění, výška soklu je 1,13 m. Památkově chráněná je od 3. 5. 1958.

Autorsky neurčená světecká socha z r. 1826. Dokumentuje kvalitu dobové regionální kamenosochařské produkce v regionu. Postava je v tradičním schématu, s biretem a křížem v rukou. Nad hlavou má svatozář s pěti hvězdami. Rekonstrukcí prošla r. 2018. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1996.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. století od neznámého, snad místního kameníka. Světec má obvyklou podobu a atributy, stojí na hranolovém podstavci. Na přední straně je v oválném zrcadle nečitelný německý nápis. Socha je památkově chráněná od r. 1958.

Socha z mušlového vápence na rozcestí ve vyvýšené jižní části vesnice. Pochází z roku 1767 - letopočet je vytesán v zadní části sochy světce nad podstavcem. Vytesána v životní velikosti, klasickém postoji v kontrapostu a oděna v typickém šatu. Obehnána kuželkovou balustrádou; na boku almužní sloup.

Barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1731 dal vytvořit majitel zdejšího panství Ferdinand Jakub z Kokořova na první výročí svatby se svojí ženou, hraběnkou Terezií, rozenou Colonna z Felsu. Je vytesána z pískovce, světec je znázorněn v životní velikosti. Opravena v roce 1975 a v roce 2014.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti a s obvyklými atributy z první poloviny 19. století od neznámého autora. Po druhé světové válce nebyla udržována a chátrala. V roce 1958 sice byla zapsána na státní seznam kulturních památek, opravy se ale dočkala až v letech 2011-2012.

Empírová pískovcová svatojánská socha v životní velikosti pořízená soukromými donátory r. 1852. Postava oděna v tradičním kanovnickém rouchu s kvadrátkem na hlavě. V náručí drží kříž s Kristem. Kolem hlavy svatozář s pěti hvězdami. Doklad regionální sochařsko-kamenické produkce z pol. 19. stol. na Vysokomýtsku. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.