Výsledky hledání míst

Renesanční zámek, který byl poprvé připomínán jako hrad v r. 1341, ovšem pochází již ze 13. st. Po požáru r. 1607 byl renesančně upraven a v 2. pol. 17. st. proběhly i barokní úpravy. Dnes je soukromým majetkem.

Původně tvrz připomínaná až v 16. stol. Od roku 1660 do roku 1945 v majetku hrabat Vetterů z Lilie. Nejprve přistavena kaple a v pol. 18. stol. tvrz přestavěna na barokní zámek. Dnes znovu zpřístupněn a je sídlem Muzeum Novojičínska.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, kterou postavil r. 1624 Mikuláš Salava. Koncem 17. stol. koupil panství sedlecký klášter, který dal kolem r. 1700 tvrz přestavět na zámek. Po r. 1783 zámek využíván jako sýpka, byty. Po r. 1925 opraven. Dnes je v soukr. vlastnictví a je postupně rekonstruován.

Lovecký zámeček, který roku 1844 vybudovali Clam-Gallasové přestavbou panského domu sklárny, založené zde v r. 1756. Rekonstruován mezi válkami díky kancléři Přemyslu Šámalovi. Dnes je zde hotel a restaurace Šámalova chata.

Barokní stavba z roku 1755 od Antonína Kuntze, na místě domů uváděných v r. 1402. Po r. 1421 se zde razily mince. Od r. 1454 patřil královně Janě z Poděbrad. Znovu se v objektu razily mince po r. 1537. Budova výrazně upravena v 18. a 19. stol.

Moderní architekturu na Pražském hradě zastupuje nejviditelněji nová oranžerie, postavená roku 1999 podle projektu Evy Jiřičné na místě zchátralého skleníku východně od Velké míčovny.

Funkcionalistická stavba postavena v letech 1935–36 podle projektu architekta Otto Eislera. Jediná dochovaná brněnská synagoga, dodnes slouží k bohoslužbám.

Nová benešovská radnice vznikla ve 2. polovině 17. stol. Dnešní podoba z roku 1904 má značně brutální měřítko vůči okolním stavbám, zejména oběma zámkům. Část přízemních místností a dvorního průčelí pochází z původní stavby, zbytek budovy je novorenesanční.

Secesní budova podle projektu Osvalda Polívky z roku 1906 vystavěná pro pražskou administrativu v l. 1909–11. Sochařská výzdoba je od Stanislava Suchardy, Josefa Mařatky a Ladislava Šalouna.

Budova radnice postavená v letech 1931 – 1933 ve stylu funkcionalismu. Je sídlem městského úřadu a jsou zde i různé obchody a pohostinství a kino. V letních měsících je pro veřejnost přístupná radniční věž.

Secesní budova z l.1902-03 podle projektu R. Srnetze vystavěná na místě kupeckých komor, pozdějších kupeckých domů z poč. 14. století. Renes. Věž Hláska v ose záp. průčelí získala dnešní podobu v l. 1614-18. Dnes sídlo Magistrátu města Opavy.

Nová radnice byla postavená v letech 1902-04 v novorenesančním stylu podle projektu arch. Františka Podhajského. Jedná se o nárožní budovu s hodinovou věží, nahoře s vyhlídkovým ochozem. Fasáda zdobená rustikou a sgrafity dle návrhu Mikoláše Alše. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Nová radnice postavená v letech 1898–99 v novorenesančním slohu dle projektu M. Urbánka v sousedství Staré radnice. Bohatě členěné průčelí s balkonem. Dnes hotel s restaurací.

Budova z let 1936–38 nahradila na severní straně dnešního Náměstí Míru přádelnu někdejší valdštejnské textilní manufaktury z počátku 18. století. Stavba je dokladem nefunkcionalistické moderny, oblíbené v tehdejších německojazyčných částech Československa.

Nová radnice - sídlo ostravského magistrátu. Mohutná representativní budova z let 1924 - 29 s 85 m vysokou vyhlídkovou věží. Před radnicí náměstí Jana Prokeše, 1. českého starosty Ostravy.