Výsledky hledání míst

Malý hřbitov s rozlohu 716 m2 byl založen v roce 1878. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z konce 19. století. V roce 1939 byl hřbitov zdevastován nacisty. Na ploše hřbitova se dochovalo pouze cca 20 náhrobků, či jejich fragmentů. Hřbitov je volně přístupný.

Hřbitov byl založen v roce 1839 nad obcí Pražák, velmi daleko od centra Vodňan. Dochovalo se na něm cca 150 náhrobků, nejstarší čitelný je z roku 1848. Poslední pohřby roku 1942. Toho roku zde židovská komunita zanikla, její členové byli deportováni do Terezína. Hřbitov je volně přístupný.

Židovský hřbitov založený roku 1692. Používán byl do roku 1932. V roce 1958 byl opuštěný hřbitov vyhlášen kulturní památkou. Má rozlohu 1378 m2, je na něm 170 náhrobků, nejstarší z roku 1729. Hřbitov je volně přístupný, branka v místě zbořené obřadní síně není zamčená.

Židovský hřbitov založený r. 1837 pro pohřbívání zemřelých z Čeradic, Libočan a Žatce. Zachovalo se 17 náhrobků, nejstarší z roku 1850. Pohřbívalo se zde do zrušení čeradické židovské obce r. 1875. R. 1938 zdemolován, po r. 1945 rozebírán. Hřbitov, jehož součástí byla i márnice, je dnes zničený.

Částečně zachovalá židovská část pohřebiště v rámci hřbitova Ostrava - Michálkovice. Hřbitov zde byl zřízen v r. 1897, židovská část potom v r. 1901, užívána do zániku židovské obce za holocaustu. Z původních náhrobků zachováno pouze 15 ks z let 1902-23.

Židovský hřbitov založen v 17. století původně jihozápadně za městem, nyní přímo sousedí s novým městským hřbitovem v Barborce z r. 1974. Zachováno na 200 náhrobků z doby od r. 1679 do 2. světové války. Po r. 1991 včetně márnice Pražskou židovskou obcí opraven, trvale volně přístupný.

Nevelký židovský hřbitov v polích jižně od vsi Rousínov byl založen patrně r. 1858, možná o čtvrt století dříve. Nejmladší čitelný náhrobek z 48 dochovaných pochází z r. 1928, plocha hřbitova byla zaplněna jen z jedné třetiny. Krov vstupní márnice se zřítil v polovině 90. let 20. stol.

Hřbitov pocházející zřejmě již ze 14. stol., písemně doložen od r. 1450. Jeden z nejstarších židovských hřbitovů na našem území. Za války zdevastován nacisty, po válce většina náhrobků rozkradena a rozebrána. Nyní zachováno jen 21 náhrobků či jejich fragmentů; nejstarší čitelný z r. 1600.

Terešovský židovský hřbitov byl založen u potoka asi 0,5 km východně od osady Bílá Skála, dnes části Terešova, nejspíše r. 1623. V r. 1768 byl rozšířen a ohrazen. Dnes se na opuštěném a zdevastovaném hřbitově nachází asi 300 náhrobků, vesměs povalených a zarostlých vegetací.

Židovský hřbitov založený r. 1642, později rozšířen. V období 2. světové války devastován, od r. 2002 postupně rekonstruován. Nyní obsahuje 162 náhrobků nebo jejich fragmentů, z nichž nejstarší čitelné pocházejí z poloviny 18. stol.

Židovský hřbitov v Ivanovicích na Hané pochází z přelomu 16.-17.stol. Na hřbitově byl hrob předků olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Hřbitov zanikl v r. 1940 stejně jako zdejší židovská obec. Dnes je ve špatném stavu.

Židovský hřbitov založen v polovině 18. století, později rozšířen. Za druhé světové války zdevastován, po r. 2005 postupně zrevitalizován. Dochováno 241 náhrobků z let 1746-1937.

V pořadí druhý židovský hřbitov v Prostějově vznikl na počátku 19. století. Poslední pohřeb se konal r. 1908. Zničen nacisty v době 2. světové války, dnes park s pomníkem. Některé náhrobky umístěny v muzeu města.

Židovský hřbitov v Poběžovicích založen zřejmě koncem 16. stol., dnešní podobu získal po úpravách r. 1929. Za 2. svět. války zdevastován nacisty, následně dále chátral a přišel o většinu náhrobků. Teprve od r. 2006 postupně opravován. Zachováno kolem 50 náhrobků, z nichž nejstarší je z r. 1634.

Nynější židovský hřbitov v Přelouči založen r. 1887 na okraji městského hřbitova. Nahradil starý hřbitov z r. 1681, zlikvidovaný r. 1874 . Při okrajích obdélného prostoru se dochovalo asi 20 náhrobků z let 1890-1922 a hromadný hrob 9 obětí pochodu smrti z vyhlazovacího tábora Osvětim v lednu 1945.