Výsledky hledání míst

Socha sv. Václava, barokní dílo z poloviny 18. století od neznámého autora. Pískovcové sousoší na podstavci s volutovými křídly. Na čelní straně reliéf smrti sv. Václava. Světec na vysokém zdobeném podstavci. V levé ruce drží kopí, pravou rukou se opírá o štít. Památkově chráněno od r. 1966.

Socha byla původně sochou sv. Floriána. Nestála v Klecanech, ale v Přemyšlení. Byla k nepoznání sešlá a při opravě předělána na sv. Václava. K přenesení sochy do Klecan došlo r. 1896. Restaurována v letech 1984-1985.

Socha sv. Václava se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. Poslední ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Světec ve zbroji s helmicí na hlavě a se štítem s orlicí; přes ramena má plášť až k zemi, pod ním vyčnívá meč.

Hodnotná socha sv. Václava odhalena roku 1901, dílo místního sochaře-samouka Jana Haže. Od roku 1995 památkově chráněná.

Bronzové sousoší na horním konci Václavského náměstí. Sochám českých světců sv. Ludmile, sv. Anežce, sv. Prokopovi a sv. Vojtěchovi dominuje jezdecká socha knížete sv. Václava. Autorem díla z r.1912 je J. V. Myslbek.

Socha sv. Václava z červeného pískovce na náměstí v městečku Čechtice je umělecky propracovanou prací neznámého autora z poloviny 18. století. Socha stojí na soklu z roku 1902.

Sochu zemského i městského patrona vytvořil na jihovýchodním okraji města Rovenska roku 1851 Jan Zeman z nedalekého Žernova. Dnes vítá turisty, kteří sem přijeli vlakem, případně se s nimi před odjezdem loučí.

Socha sv. Valentina na podstavci s reliéfy světců pochází z konce 17. stol. Po stranách zdobena mohutnými volutami. Na podstavci socha mužské postavy s mitrou na hlavě. Podstavec dělen na čtyři stejně velká pole, v nich reliéfy čtyř světců. Socha zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1965.

Původně socha stála u cesty z Vysokého Mýta do Knířova. Přemístěna r. 2008. Vrcholné dílo barokního sochařství z první pol. 18. stol. Socha spočívá na vysokém trojbokém soklu. Sv. Vavřinec v kněžském rouchu stojí v kontrapostu, pravou rukou se opírá o rošt, levou ruku má položenou na prsou. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Soubor sedmi soch je jedním ze zastavení místní Poutní cesty. Sv. Vavřinec patří k nejznámějším starokřesťanským světcům. Umučen zaživa na roštu a s tímto atributem je znázorňován. Socha dílem neznámého umělce z let 1750 až 1780. Roku 2017 restaurována. Vrátil se rošt, palmová ratolest, svatozář.

Barokní socha sv. Vavřince v Lázních Kynžvart pochází z r. 1709 a byla dvakrát přenesena. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou a r. 1967 byla restaurována.

Socha patrona města z r. 1746 se dvěma andílky tvoří nároží Mírového náměstí a Velké Dominikánské ulice. Na podstavci se nachází reliéf sv. Floriána, nápis o opravě z r. 1853 péčí stavitele Josefa Gaubeho a další zápisy o opravách z let 1952 a 1997. Autor díla je neznámý.

Barokní socha svatého Vavřince na vysokém členěném podstavci pochází pravděpodobně z roku 1762. Je umístěna v jižní části parčíku u bývalé spořitelny v centru města, poblíž jezdecké sochy patrona obou Jiřetínů (viz heslo).

Postava světce v životní velikosti z 2. čtvrtiny 18. stol., z éry Rodenů z Hirzenau. Autorem je Kaspar Ober, který na Moravě působil od roku 1730. Sochu sv. Vendelína, královského syna a poustevníka, patrona rolníků a pastýřů doplňují jeho atributy – pastýřská hůl, kniha, královská koruna a ovce.

Socha sv. Vendelína je barokní z r. 1762. Asi ji vytvořil sochař Prchal. Na mohutném podstavci stojí postava, která má široký pastýřský plášť a klobouk na hlavě. V ruce má pastýřskou hůl. U nohou leží beránek. Socha r. 2021 zrestaurována. Od r. 1964 je v seznamu kulturních památek.