Výsledky hledání míst

Náznaky bývalého švédského opevnění z třicetileté války na jihozápadě vsi Studánka u Varnsdorfu.

Terénní stopy po švédském vojenském táboře z roku 1640. Tábor měl rozměry cca 50 x 50 m, dvě vysunutá dělostřelecká postavení a dva vchody.

Švédské šance jsou pozůstatkem zimoviště švédské armády ze zimy roku 1646 vysoko nad zámkem Jezeří. Do dnešních dnů se zachoval val a dva příkopy chránící plátěná obydlí pro dvacet až třicet vojáků. Strategické místo leželo u důležité cesty do Saska a je z něj výhled do kraje.

Archeologicky cenná, neporušená a v regionu ojedinělá lokalita s dochovanými relikty opevnění, zbudovaného švédským vojskem v srpnu r. 1643, je zapsána na seznam kulturních památek.

Zachované valové opevnění. Jedná se pravděpodobně o pozůstatek švédského opevněného tábora z let 1639-1643, kdy švédové obléhali Lanškroun.

Jednoobloukový most z lomového kamene. Postaven snad před r. 1379 jako součást přístupové cesty k hamru. Délka 20 m, šířka 4 m, vzepětí nad hladinou 4 m. Na středu socha pravděpodobně sv. Barbory, před vstupem sv. Jan Nepomucký.

Zámek Světce přestavovaný knížecím rodem Windischgrätzů ze zrušeného paulánského kláštera s kostelem zůstal po smrti donátora r. 1862 nedokončen. Bývalý kostel se stal zříceninou, sousední konvent byl upraven na internát učiliště.

Renes. tvrz doložená r. 1626 byla přestavěna po r. 1714 na barokní zámek. Částečně zmodernizovaná patrová budova byla zbořena r. 1989.

Větrný mlýn holandského typu z roku 1843. Svému účelu sloužil až do roku 1945. Po roce 2002 zčásti rekonstruován.

Ocelodřevěná rozhledna byla postavena v roce 2020 na Světlém vrchu nad obcí Albrechtice v Jizerských horách. Postavena byla k 350. výročí založení obce. Rozhledna má na výšku 21 m a na vyhlídkovou plošinu vede kovové točité schodiště.

Zaniklá středověká ves založena koncem 13. století, zanikla na přelomu 15. a 16. století. Dochované terénní stopy zdí domů, hranic jednotlivých parcel a sklepů.

Hrad byl poprvé zmíněn r. 1360. Majitelem byl Sulek z Erpužic a jeho potomci. Dochováno je minimum zpráv. R. 1520 je uveden jako pustý. Jádro bylo odděleno od planiny příkopem s valem. Zbyly pouze vypálené podlahy z předhradí a nepatrné zbytky zdí.

K prvnímu středověkému opevnění vrcholu kopce došlo zřejmě na přelomu 11. a 12. stol. Patrně Vaněk z Boskovic po r. 1446 na získané zástavě vystavěl hrádek. Hrad zanikl za vojenského tažení uherských oddílů v letech 1469–1470.

Zaniklý zámek byl postaven pův. jako menší sídlo po r. 1632 Zdeňkem Lvem Libštejnským z Kolovrat. Barokně přestavěn v l. 1650–64 Adamem Františkem z Knoblochů. Zámek držela řada majitelů, v l. 1750–1945 v majetku rodu Kinských. Po r. 1945 zde byl domov důchodců, r. 1958 vyhořel a ruina byla stržena.

Zříceniny skalního hradu ze 14. stol., založeného zřejmě pány ze Svojkova. V pol. 16. stol. za Elsniců opuštěn, v období romantismu upraven jako letohrádek při zámku. Dochoval se skalní suk se světničkami, průchodem a schody a zbytky zdiva paláce.