Výsledky hledání míst

Žulová pilířová boží muka údajně z 18. století, dle datace na kaplici ale z 17. století. Kaplice opatřena mělkými, dnes prázdnými nikami. Původně stávala u silnice z Kaplice do Malont. Dlouho byla považována za ztracená, dnes stojí na rozcestí v intravilánu Kuří. Boží muka jsou památkově chráněná.

Žulová sloupková boží muka barokního typu vznikla dle rytého letopočtu na kaplici roku 1817. Na dříku vyrůstajícím z krychlové základny s diamantováním je římsa a na ní čtyřboká kaplice završená jehlancem s kamennou koulí a dvojitým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Žulová pilířková boží muka s čtyřhranným dříkem z 18. stol. Na čtyřbokém soklu mají psaníčkovou bosáž. Hranolová kaplice je členěna segmentově zaklenutými nikami s ústupkem. Na vrcholu je jehlan s koulí a kovovým dvouramenným křížem. Boží muka byla opravována r. 1879. Památkově chráněná od r. 1958.

Pozdně barokní boží muka u silnice z Valtic do rakouského Schrattenbergu z pozdního 18. stol. Zděná omítaná masivní pilířová muka, dekorovaná kruhovými medailony v rozích zaoblených vpadlin. Vrcholí hranolovou kaplicí na profilované římse s pravoúhlými nikami, zakončenou stanovou stříškou s křížem.

Nízká kamenná pilířková nedatovaná boží muka, dle vzhledu asi z konce 19. či začátku 20. stol. Podstavec mají stejně široký jako dřík, dřík a kaplice jsou vytesány z jednoho kusu žuly. V mělkých obdélných nikách jsou moderní obrázky. Na vrcholu je dvouramenný kovový kříž. Nejsou památkově chráněná.

Robustní čtyřboká pilířová barokní boží muka byla postavena v severní části obce Křoví koncem 18. století. Jedná se o typ s hmotově shodnou kaplicí a stanovou stříškou. Na všech čtyřech stranách je segmentově zaklenutá nika, v současnosti uzavřená proskleným okénkem. Památkově chráněná od r. 1958.

Trojboká pilířová boží muka byla postavena v jižní části obce Křoví pravděpodobně v 19. století. Jedná se o typ s hmotově shodnou kaplicí a stanovou stříškou. Na všech třech stranách kaplice jsou niky, v čelní, segmentově zaklenuté, je novodobá soška. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Jednoduchá nízká kamenná pilířková boží muka z 40. let 19. století. Stojí na nízkém podstavci, hranolový dřík má v přední části vyrytou nezřetelnou dataci (snad 1845). Kaplice je hranolová, zakončená obloukem. V její přední části je mělká obdélná nika s novodobým obrazem. Nejsou památkově chráněná.

Mohutná žulová pozdně gotická boží muka ze 16. stol. bývají připisována rožmberské huti. Mohutný pilířek má průřez skoseného čtyřúhelníku, kaplice je tvořená několika deskami, jedna z desek v zadní části chybí, vrchol kaplice je značně zvětralý. Opravována r. 1863, památkově chráněná od r. 1958.

Barokní žulová boží muka byla postavena roku 1718. Sokl mají hranolový, zdobený diamantovou bosáží a je na něm nápis: letha panie / 1718 / tyto nowy Bozy muka / dal wystawety Martin / Vita ke cti a chwale / Bozy a nejswetejsí / rodicky Bozy panni / Marye dne 28. Oktob. / Opravila obec / 1942.

Zděná hranolová boží muka s čelní zasklenou nikou pocházejí zřejmě z 18. století. Stavba je chráněna jako kulturní památka ČR.

Hodnotná drobná lidová architektura zřejmě z konce 18. století. Od roku 1958 jsou tato čtyřboká zděná boží muka chráněna jako kulturní památka ČR.

Žulová barokní boží muka z roku 1713. Hranolový dřík je ozdoben tesanými, barvou zvýrazněnými nástroji Kristova umučení. Lucerna má mělkou niku, na zadní straně je česky psaný text: TOTO POST/ AWITI DAL/ SYRLIVWIHER/ NA PAMÁTKV/ VTRPENÍM/ PANUIE. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Barokní, třikrát odstupňovaná pilířová boží muka z 18. století jsou postavena ze smíšeného zdiva. Štíhlý a vysoký dřík má dvě řady mělkých obdélných nik, dnes prázdných. Kaplice je ze tří stran otevřená, je prázdná a kryta sedlovou stříškou z prejzů. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Zděná hranolová boží muka byla postavena zřejmě v 18. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je již na I. vojenském mapování - josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783.