Výsledky hledání míst

Nedatovaná žulová boží muka, pravděpodobně pozdně gotická, považována za jednu z nejstarších památek tohoto druhu u nás. Ukázka kvalitní kamenické práce, s řemeslně propracovanou lucernou (kaplicí) s trojlaločnými kružbovými oblouky na způsob tzv. jeptišky. Památkově chráněná jsou až od roku 2016.

Na kopci při hlavní silnici z obce Nedvězí na Slavonín stojí čtyřboká zděná boží muka se sedlovou stříškou. Byla postavena v polovině 19. století. Je od nich nádherný výhledy na Olomouc, Nízký Jeseník a Svatý Kopeček.

První písemná zmínka o obci z r. 1271. Tehdy zde vznikl kostel. Boží muka jsou starší než nový hřbitov. Zaznačeny na mapě z druhé pol. devatenáctého stol. Boží muka prošla renovací. Staticky zajištěna, nově nabílena.

Kamenná pilířková boží muka z konce 15. století. Nacházejí se cca 500 m jihovýchodně od Buquoyské hrobky, na východním okraji města. Památkově chráněná.

Drobná barokní sakrální památka, pocházející pravděpodobně ze 17. nebo 18. století. Hranolová cihlová boží muka pilířového typu jsou památkově chráněna od roku 1958. Mají prázdné niky, odstupňované římsu a stanovou přečnívající taškovou střechu. Na počátku 21. století byla opravena a nalíčena.

Netypicky robustní žulová barokní pilířková boží muka z roku 1735. Hrubě opracovaný silný hranolový dřík se na vrcholu rozšiřuje a je zakončen římsou. Lucerna je půlkruhová, s hlubokou čelní nikou, dnes je bez sošky, která v ní stávala. Boží muka byla památkové chráněna od roku 1958 do roku 1983.

Hodnotná drobná lidová architektura zřejmě z konce 18. století. Od roku 1958 jsou tato čtyřboká zděná boží muka chráněna jako kulturní památka ČR.

Lidová boží muka z konce 18.století.

Pískovcová boží muka pocházejí z roku 1593. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Boží muka, která jsou nejstarší památkou obce, stoji u barokního špýcharu z 18. stol.

Pozdně gotická žulová boží muka z doby kolem roku 1500.

Pozdně gotická žulová boží muka z roku 1588 stojí na rozcestí při cestě do osady Světce. Kapličku má zdobenou slepými arkádami ve tvaru oslího oblouku, ukončenými rovnoramennými křížky, je na ní datace a iniciály B. F. / W. F. či M. F. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Zděná čtyřboká barokní boží muka z 18. století jsou prvně doložena v I. vojenském mapování – josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783. Od r. 1958 jsou spolu se smírčím křížem chráněna jako kulturní památka ČR.

Žulová boží muka jsou pravděpodobně ze 17. století, mohou být ale i o století starší. V části literatury jsou přičítána rožmberské stavební huti. Pilířek má gotickou podobu, lucerna s mělkými nikami má tvarosloví renesančně-barokní, bez výrazných ozdobných prvků. Památkově chráněná od roku 1958.

Štíhlá pilířková žulová boží muka z r. 1912 stojí při kdysi frekventované poutní cestě z Šejb do Dobré Vody. V mělké nice mají obrázek Panny Marie Sedmibolestné. Jejich tvar a materiál je typický pro památky tohoto druhu z 19. a 20. stol. v této části jižních Čech. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Špatně čitelný latinský nápis snad z r. 1734. Asi rok postavení božích muk. Základna ze všech čtyř stran opatřena barokními zrcadly. Hlavice má výklenek se zbytky modré barvy. V něm nepůvodní soška Panny Marie. Materiál tesaná žula. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1965.