Výsledky hledání míst

Zděná boží muka neznámého stáří (podle typu by mohla být z 18. nebo 19. století) stojí při silnici, která spojuje Nalžovice s obcí Kňovice. Mají čtvercový půdorys, v mělkých nikách chybí obrázky, které zde původně bývaly. Zakončena jsou kovaným jednoramenným křížem, zdobeným symboly srdce.

Kamenná sloupková boží muka ve svahu u silnice nedaleko za Horní Stropnicí směrem na Svébohy. Na patce datována do roku 1879.

Gotická boží muka, patřící mezi nejstarší dochovaná na Moravě. Snad je dal postavit v roce 1473 koželuh Mertlín. Původně stávala blíže řece a na současné místo byla přenesena roku 1953 při přestavbě Znojemského mostu. Na masivním žulovém sloupu je mohutná lucerna s hlubokou zaklenutou nikou.

Robustní kamenná gotizující pilířková boží muka z 16. nebo 17. století. Stojí severně od obce při silnici do Meziříčí. Dřík mají ve spodní části čtyřboký, výše okosený do osmibokého. Kaplice je nezvykle tvarovaná, masivní, s hlubokou, trojúhelníkovitě zakončenou nikou. Nejsou památkově chráněná.

Muka stojí u polní cesty na severovýchodě vesnice. Raně barokní sloupková boží muka z maletínského pískovce s jetelovým křížem ve vrcholu zdobí reliéf kříže. Asi 2,5 m vysoký čtyřhranný sloup s vrcholovou kaplicí a jetelovým křížem na stříšce. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek r. 2007.

Zděná boží muka byla postavena pravděpodobně koncem 18. století. Jsou hranolová, kompaktního tvaru, se stanovou stříškou s křížkem na vrcholu. V horní části muk jsou výklenky na svaté obrázky na všech stranách. R. 1958 byla zařazena mezi chráněné kulturní památky ČR. Muka obklopují lípy.

Kamenná pilířková boží muka se čtyřbokou kaplicí severovýchodně od vesnice u Lomského rybníka. Typ užívaný od 16. století. Památkově chráněná.

Rustikální zděná barokní boží muka kasulového typu byla postavena někdy na přelomu 18. a 19 století. Stejný typ božích muk se dochoval také v katastru nedaleké obce Kobylá nad Vidnavkou a Tomíkovice. Stavba je kulturní památkou.

Robustní čtyřboká pilířová barokní boží muka byla postavena v severní části obce Křoví koncem 18. století. Jedná se o typ s hmotově shodnou kaplicí a stanovou stříškou. Na všech čtyřech stranách je segmentově zaklenutá nika, v současnosti uzavřená proskleným okénkem. Památkově chráněná od r. 1958.

Na sakrální charakter nevýrazné stavby neznámého stáří omítnuté břízolitovou omítkou upomíná pouze ocelový kříž. Původní vzhled a členění fasády nikami lze pouze předpokládat.

Pozdně gotická kamenná pilířová boží muka. Ze soklu vyrůstá bílý oktogonální pilíř ukončený čtvercovou hlavicí. Ukončen komolou jehlancovou stříškou a rytým letopočtem 1609. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1963.

Boží muka byla postavena zřejmě v 1. polovině 18. století na křižovatce starých cest vedoucích na Nedvězí, Nemilany, Slavonín a Blatec. Prvně jsou doložena v I. vojenském mapování josefském z let 1764-1783.

Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka na čtvercové čtyřstupňové podezdívce byla vytvořena na počátku 17. století. Roku 1814 na ně byl vytesán nápis, oslavující porážku napoleonských vojsk a ukončení válek. Proto se této památce říká též mírový sloup. Boží muka byla obnovena v roce 2008.

Novogotická boží muka ve strmém svahu na okraji obce pochází z 2. pol. 19. století. Hranolová zděná stavba vyrůstající z kamenného, dole se rozšiřujícího kamenného soklu. Patrově členěna do tří nestejně velkých částí. Krytá křížovou sedlovou stříškou. Provedením ojedinělá boží muka v okrese.

Boží muka postavena roku 1800. V kaplici za mřížkou soška Panny Marie. Boží muka hranolová, z pískovce. Na vrcholu piniová šiška s palmetovými lístky. Bohatě dekorováno reliéfním i rytým motivem. Na zadní straně na soklu datace 1800. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.