Výsledky hledání míst

Kamenná sloupková boží muka severně od vesnice na rozcestí vedle kamenného smírčího kříže. Datována 1738. Památkově chráněná.

Zděná boží muka z konce 18. stol., přechodný typ památky mezi kapličkou a božími muky. Masivní hranolový dřík přechází v nepatrně rozšířenou kaplici zastřešenou sedlovou střechou. Nika je půlkruhově zaklenutá, uzavřená dvířky se skleněnou výplní, uvnitř je novodobý obrázek. Chráněná od r. 1958.

Novogotická zděná pilířová boží muka; datována letopočtem 1866 na pilíři. V nikách kaplice obrázky svatých. Hodnotu podtrhuje nezvyklé završení připomínající gotizující cimbuří a velmi dekorativní kovaný kříž - s dalšími křížky ukončujícími břevna a ovinutý jemnými pásky. Památkově chráněná.

Zděná sloupová boží muka s válcovým dříkem na velmi nízkém kruhovém soklu, se zúženou kaplicí se třemi nikami a patriarchálním křížem pocházejí pravděpodobně z 18. století. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Kamenná sloupková boží muka neznámého stáří. Mají sokl zdobený psaníčky, mírně soudkovitý dřík a lucernu s mělkými nikami, zakončenou koulí a dvojitým kovovým křížem. Niky jsou v současnosti prázdné. Typově odpovídají barokním božím mukám, hojně rozšířeným v Telči a okolí. Nejsou památkově chráněná.

Jednoduchá čtyřboká zděná boží muka pocházející zřejmě z 2. čtvrtiny 19. století jsou prvně doložena ve II. vojenském mapování - Františkově probíhajícím v letech 1836-1852.

Tříboká zděná boží muka asi z 18. stol. Sakrální stavba je v těchto místech poprvé doložena na I. vojenském mapování - josefském z let 1764-1783. V nice na čelní straně je obraz Panny Marie s Ježíškem.

Žulová boží muka z roku 1778. Na hranolovém podstavci je vytesán rok vytvoření, na podstavci je nezdobený sloup na čtvercovém půdorysu. Prostá kaplička má na vrcholu masivní kamenný kříž. Na něm je druhotně připevněné kovové tělo Krista.

Barokní boží muka z roku 1634, přemístěna od silnice vedoucí na Nepomuk. Tvoří je čtyřboký podstavec s nápisy IHS a MRA, sloup vysoký 380 cm a čtyřboká lucerna s reliéfy Piety, sv. Václava, sv. Vojtěcha a ukřižování Krista.

Trojboká zděná boží muka byla postavena uprostřed polí při cestě na Syrovice na počátku 18. století. Ve 20. století je pohltila zástavba. V nikách se dochovaly nástěnné malby, znázorňující Svatou Trojici, Pietu a svatého Antonína Paduánského.

Dvoudílná hranolová boží muka při východním okraji vesnice na úpatí terénního předělu u komunikace, která vede ke kostelu sv. Jana Křtitele. Datovaná do 19. století. Před nimi stával ještě nedávno umělecky zdobený kříž na kamenném podstavci, nyní je zde jen podstavec. Památkově chráněná.

Raně barokní památka boží muka z r. 1699. Vyrobena z pískovce, vysoká 2,9 m. Podstavec je krychle. Dřík hranolovitý, nahoře i dole zakončený stejným profilem. Horní ukončení je stříška, která je podstavcem koule s křížkem. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Kamenná boží muka z roku 1727 představují hodnotnou ukázku barokní kamenické práce, typickou pro tuto oblast Vysočiny. Na soklu je dnes již téměř nečitelný nápis „1727/ TITO BOŽÍ/ MUKI DAL PO/STAWIT PA/VEL FATINA/ NA PAMÁTKU/ UMUČENÍ PÁNA“. Dřík je hladký, lehce vydutý, lucerna má tři mělké niky.

Neobvyklá, atypicky řešená masivní boží muka na severním okraji vesnice pochází zřejmě z 1. poloviny 19. století. Památkově chráněná.