Výsledky hledání míst

Žulová barokní boží muka z r. 1766 (dle datace na soklu) mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Osmiboký nízký dřík vychází z hranolového soklu a je zakončen římsou. Na ní je čtyřboká kaplice zakončená projmutým jehlancem a kamennou koulí s jednoduchým křížem. Památkově chráněna od roku 1958.

Mohutná, asi 6 metrů vysoká zděná barokní boží muka na umělém pahorku. Jejich stáří není doloženo, pochází snad z druhé poloviny 17. století či počátku 18. století. Památkově chráněna od roku 1958, pro svou krajinotvornou hodnotu byla v roce 2016 neúspěšně navržena na národní kulturní památku.

Velmi jednoduchá, patrně pozdně barokní boží muka mají podobu typickou pro tuto část Moravy. Jsou to kamenná muka se slepou lucernu na pilířku gotických forem a krytou jehlancovitou stříškou a kamenným křížem. Lucerna není zdobena reliéfy. Rovněž na soklu ani dříku nejsou žádné ozdoby ani nápisy.

Kamenná sloupková boží muka ve svahu u silnice nedaleko za Horní Stropnicí směrem na Svébohy. Na patce datována do roku 1879.

Čtyřboká zděná sloupková boží muka ze smíšeného zdiva pochází z počátku 19. století. Stojí na obdélné základně, v přední části s opěrnou zídkou. Sloupek má v přední části dvě niky, vyplněné novodobými obrázky. Střechu mají stanovou, ukončenou kovaným křížkem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Zděná boží muka snad z konce 18. století jsou prvně prokazatelně doložena na indikační skice a císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1834.

Barokní žulová boží muka z 18. století, dle téměř nečitelné datace na soklu snad z roku 1763. Mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou kaplici s třemi nikami. Na vrcholu kaplice je kovový křížek. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Barokní žulová boží muka nejistého stáří. Dle údajů Národního památkového ústavu jsou raně barokní z roku 1698, datace na památce uvádí rok 1777. Boží muka mají nízký kamenný sokl, čtyřboký pilíř, čtyřbokou kaplici a kovový kříž s netypickou širokou patkou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Barokní žulová boží muka z roku 1756. Pilíř má patku mírně rozšířenou, zdobený je rytými rámy, datem vzniku a málo zřetelným reliéfem krucifixu. Čtyřboká lucerna je půlkruhově zakončená, s rytými rámy a kovovým, bohatě zdobeným kovaným křížkem na vrcholu. Památkově jsou chráněna od roku 1958.

Kamenná sloupková boží muka při silnici Horní Stropnice - Benešov nad Černou. Na toskánském sloupku je umístěná čtyřboká kaplice s trojúhelnými štítky. Na jejích třech stranách mělké niky s moderními obrázky. Typ božích muk běžný od 17. století. Památkově chráněná.

Kamenná sloupková boží muka u silnice mezi Rychnovem u Nových Hradů a Mezilužím. Typ užívaný v 16. století. Dřík patrně pozdně gotický, kaplice novější. Památkově chráněná.

Pískovcová boží muka z roku 1589. Stojí v bezprostřední blízkosti hřbitova. Autor je neznámý, společně je nechali postavit kněz Václav Vinař a primas Václav Kunatka.

Barokní žulová boží muka z roku 1774 s třemi podmalbami na skle v nikách kapličky. Malby představují Vítězného Krista, Pannu Marii s Dítětem a sv. Václava. Boží muka jsou udržovaná a památkově chráněná.

Pozdně gotická žulová boží muka z doby kolem roku 1500.

Pískovcová boží muka pocházejí z roku 1593. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Boží muka, která jsou nejstarší památkou obce, stoji u barokního špýcharu z 18. stol.