Výsledky hledání míst

Raně barokní sloup z roku 1681, postavený na paměť morové epidemie, která prošla Čechami rok předtím. Doplněn pozdějšími sochami svatých z let 1725–75. Stojí uprostřed hlavního rumburského Lužického náměstí.

Barokní sloup z l. 1689–92 od Agostina Brascha, se sochařskou výzdobou Antonio Laghiho. Sloup se sochou Imaculaty na vrcholu obklopují plastiky sv. Josefa, sv. Jakuba Většího, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.

Trojboký sloup v těžišti náměstí v Benešově nad Černou byl postaven roku 1726. Vrcholí sochou sv. Jana Nepomuckého, podstavec obklopují svatí Florián, Roch a Šebestián. Na bocích sloupu jsou reliéfy s výjevy ze života svatých.

Votivní sloup z r. 1715, postaven jako poděkování malostranských radních za ukončení morové epidemie v roce 1713. Autor návrhu je G. B. Alliprandi, autoři plastik J. O. Mayer a F. Geiger. V r. 1772 doplněn plastikami I. F. Platzera.

Morový sloup Nejsvětější Trojice zhotovil v letech 1716–1725 olomoucký mistr Jan Václav Sturmer. Barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a řadou dalších soch světců a andílků je považován za jeho vrcholné dílo. Sloup byl vytvořen jako poděkování za odvrácení morové rány, zakázku financovalo město.

Morový sloup Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1718-19 na památku morové epidemie r. 1713 a smíření čtyř bratří z rodu Clary-Aldringen. Kamenické práce z rukou V. A. Bümela, sochy provedl Matyáš Braun.

Trojiční sloup z místního červeného pískovce, postavený na paměť toho, že se obci vyhnul mor roku 1713. Obnovený 1875, 1909 a v 90. letech 20. století. Na vrcholu svatá Trojice, dvě trojice světců na podstavci.

Mariánský morový sloup z r.1716 se sochami Panny Marie, sv.Václava a sv.Jana Nepomuckého, postavený podle Giovanni Battisty Alliprandiho. Výška 11 metrů.

Morový sloup na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově z roku 1714 vystavěný na paměť epidemie, sužující město. Bohatá dekorativní sochařská výzdoba.

Barokní Mariánský, morový sloup vystavěný roku 1704 -1705 významným moravským sochařem Bohumírem Fritschem.

Mariánský morový sloup z roku 1710 vystavěn jako dík za pominutí velkého moru. Dominuje mu barokní socha Panny Marie a dalších pět barokních soch světců.

Architektonicky cenný stupňovitý mariánský sloup s dominující sochou Neposkvrněné Panny Marie. Vystavěn v r. 1683 F. Leblosem na náklad M. E. Richtensteinové jako upomínka na morovou epidemii z r. 1680.

Malé lesní jezírko – tzv. Mořské oko – nedaleko Pusteven se známými dřevěnými útulnami. Původní mokřad byl r. 1894 turisty upraven do podoby malého jezírka. Chráněná lokalita obojživelníků.

Most vystavěn v letech 1849-1850. Dlouhý 114 m a 7,27 m široký. Šest pilířů a pět segmentových oblouků o rozpětí 18,3 m a vzepětí 2,5 metru. Výška nade dnem řeky 6,15 m. Na jižní straně postavena budka pro výběrčího mýta, která až do konce dvacátého století sloužila jako vodočetná stanice.

Řetězový most císaře Františka Josefa I. byl zkonstruován v l. 1865-68 (arch. návrh R. M. Ordish, W. H. Le Feuvre a Max von Ende). Most byl časem přejmenován na Štefánikův, L. Janáčka a Švermův. Uzavřen r. 1941, demontován v l. 1946-47. Některé jeho části se nacházejí v Národním technickém muzeu.