Výsledky hledání míst

Žulová barokní boží muka z 18. století mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Dle nápisu na soklu jsou snad z roku 1729. Sloup je zakončen římsou a čtyřbokou kaplicí. Na vrcholu je kamenná koule a fragment kovového (původně snad dvouramenného) křížku. Památkově chráněna od roku 1958.

Hodnotná drobná lidová architektura zřejmě z konce 18. století. Od roku 1958 jsou tato čtyřboká zděná boží muka chráněna jako kulturní památka ČR.

Boží muka u Krakovce jsou drobnou sakrální lidovou stavbou snad z poloviny 19. století s dožívající trojbokou barokní dispozicí. Stavba je kulturní památkou ČR.

Kamenná pilířková boží muka s čtyřbokou kaplicí jsou umístěna na rozcestí v severovýchodní části vesnice. Pravděpodobně z 19. století. Památkově chráněná.

Torzo kamenných barokních pilířových božích muk z roku 1740. Hranolový čtyřboký dřík stojí na čtyřbokém soklu s rytými rámy. Boží muka jsou neúplná. Místo odstraněné kaplice je dnes na profilované čtvercové hlavicí pouze fragment vrcholového kříže. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Žulová boží muka z roku 1662, s ocelovým, zdobně vytepaným křížem na vrcholu.

Památka přechodného typu mezi zděnými božími muky a výklenkovou kapličkou, snad z 19. stol. Má obdélníkový půdorys, stupňovitý sokl přechází v dřík, kaplice je zakončená trojúhelníkovým štítem, krytým sedlovou střechou. Nika je uzavřena prosklenými dvířky. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Památkově chráněná klasicistní zděná boží muka pilířového typu z 1. třetiny 19. století. Boží muka představují sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus. Mělké niky, které pravděpodobně původně zdobily svaté obrázky, jsou v současnosti bez výzdoby. Boží muka jsou nabílená a dobře udržovaná.

Sloupková boží muka zřejmě z roku 1692 mezi domy čp. 961 a 962 na Pražské třídě. Z hranolového soklu vyrůstá toskánský sloup zakončený profilovaným abakem a kaplicí se stříškou a dvouramenným tepaným křížkem. Památkově chráněná.

Kamenná Boží muka typická pro tuto část Jižní Moravy. Byla vytvořena z mušlového vápence roku 1639. Mají slepou lucernu na pilířku gotických forem krytou jehlancovitou stříškou s kamenným křížem. Na lucerně je reliéf Krista a nápis: IERG LAGNER SEIN HAOSFRAW AEBRLE 1639. Jsou památkově chráněna.

Muka stojí u polní cesty na severovýchodě vesnice. Raně barokní sloupková boží muka z maletínského pískovce s jetelovým křížem ve vrcholu zdobí reliéf kříže. Asi 2,5 m vysoký čtyřhranný sloup s vrcholovou kaplicí a jetelovým křížem na stříšce. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek r. 2007.

Žulová barokní sloupková boží muka z 1. poloviny 18. století v podobě typické pro tuto část Vysočiny. Mají hranolový sokl zdobený rytými rámy, nezdobený sloupek a jsou zakončena masivní hlavicí, kaplicí členěnou mělkými nikami a kovovým dvouramenným křížem. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Pilířová boží muka z mušlového vápence ze druhé třetiny 17. století. Na podstavě stojí štíhlý čtyřboký pilíř, ukončený slepou kaplicí s kónicky se zužující stříškou, přecházející v masivní kříž. Ve středu kříže je reliéf trnové koruny a srdce se třemi hřeby. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Zděná barokní trojboká boží muka, postavená ve druhé polovině 18. století, stojí na nábřeží řeky Moravy. V prosklených nikách jsou umístěny svaté obrázky, na vrcholu je dvojramenný kovaný kříž ve zvláštní trojrozměrné podobě. Boží muka jsou zapsána na seznamu památkově chráněných objektů.

Kamenná sloupková boží muka z doby kolem roku 1800 na východě obce u křižovatky silnic. Na žulovém soklu hranolovitý dřík s kapličkou a křížem na volutách. Památkově chráněná.