Výsledky hledání míst

Lázně Jeseník (původně Gräfenberg) využívající léčivé účinky studené vody vznikly v roce 1838 díky Vincenzi Prissnitzovi. Za jeho pokračovatelů získaly světovou proslulost. Dnes seskupení desítek lázeňských budov nad městem Jeseníkem. Dominantní secesní budova Sanatorium Priessnitz z roku 1910.

Druhá lázeňská budova v Letinách byla dlouho mylně považována za letinské panské sídlo. Postavena v l. 1796-99, později sloužila jako hostinec s ubytováním, po roce 1948 jako kuchyň s jídelnou pavilonu Labe. Zbořena r. 1988.

Lázeňský komplex, r. 1760 postaveny první stavby (Kristian Filip Clam-Gallas). Postupně přistavěny další budovy. Koncem 18. stol. vybudován lázeňský park. R. 1800 postavena promenáda a empírový zámeček. R. 1836 získán statut léčivých lázní. R. 1847 postavena kolonáda. R. 2000 a 2006 rekonstrukce.

Areál zaniklých lázní, oblíbených na přelomu 18. – 19. století, zbudovány u pramene bohatého na uhličitan vápenatý. Pramen zachycen v roce 1760 v lese nad obcí, nad ním vystavěna kaplička Panny Marie.

Nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách založen r. 1841 MuDr. A. Šlechtou u Hruboskalského skalního města. Z lázní se zachovala kolonáda a ubytovny Pramen a Zámeček, které i dnes slouží jako ubytovací zařízení.

Lázně ve Skalce byly založeny u sirných pramenů roku 1929. Jejich využívání před rokem 1929 není doloženo. Původně zde vyvěraly prameny Julinka a Jan. Prameny Vojtěch, Karel, Svatopluk a Cyryl byly získány vrty. Určeny k léčbě pohybového ústrojí.

Slatinice patří mezi nejstarší moravské lázně. Poprvé jsou připomínány v roce 1558. V roce 1701 zde Jan Adam z Lichtensteinu zřídil lázeňský dům. Přírodním léčivým zdrojem je zde sirná voda využívaná ke koupelím.

Zříceniny hradu či tvrze, vzniklého patrně v pol. 16. stol., snad na ochranu šlikovských stříbrných dolů. S úpadkem dolování po třicetileté válce zanikl. R. 1794 první zmínka zříceniny staré tvrze v pramenech, starší středověký původ nelze vyloučit.

Kamenný most přes řeku Bílinu v obci Lbín byl postaven v 2. pol. 18. stol. Most s třemi oblouky a nízkou parapetní zdí je registrován jako kulturní památka.

Dřevěná dvoupatrová rozhledna nad osadou Lebedov z r. 2015. Doplněna r. 2019 o přístřešek s posezením. Dřevěná křídla na boku a celkový tvar připomínají tradici větrných mlýnů v tomto kraji.

Zaniklý hrad. Dle archeologických nálezů byl obýván na přelomu 13.-14. stol. Správně lokalizován až v l. 1987-88 archeologem J. Doležalem. Objekt mohl sloužit majitelům nedalekých Vilémovic či Lažánek.

Rulová skála dříve nazývaná Veliký Kámen vysoká 3m opředená pověstmi na okraji starokouřimského hradiště. Předkřesťanské obětiště. Od kamene se otevírá působivý pohled na panorama města Kouřimi, kterému dominují věže při chrámu sv. Štěpána.

Hrad byl založen v pol. 13. st. Landštejny. R. 1398 byly Ledenice povýšeny na městečko a poč. 15. st. připojeny k třeboňskému panství. Hrad ztratil tak svůj strategický význam. Před pol.15. st. zanikl. Na jeho místě stojí zemědělské usedlosti.

Zaniklý hrad. Blíže neznámý hrádek přiřazován k nedalekým Ledvicům nebo Vémyslicům. Ledvice připomínány r. 1529 jako pusté. Pro bližší informace nezbytný archeologický výzkum.

Pozůstatky po hradu odkryté archeologickým výzkumem. Poprvé zmiňován v přídomku r. 1339, výslovně až r. 1358. R. 1401 byl dobyt a vypálen brněnskou hotovostí a již nebyl obnoven. Po skončení výzkumu byly zbytky hradu opět zakryty zeminou.