Výsledky hledání míst

Částečně zatopený, opuštěný lom severozápadně nad obcí Vrbčany s vodní plochou 0,7 ha a maximální hloubkou 1,5 m.

Terénní náznaky po tvrzi pravděpodobně založené již ve 14. stol. při jihovýchodním okraji rybníka. Dodnes se dochovalo ploché tvrziště, porostlé křovím a stromy, oválného tvaru, velikosti 20 x 24 m, bez jakýchkoliv zbytků zdiva.

Výrazné tvrziště po sídle lomeckých zemanů, zřejmě ze 14. st. Pahorek chráněn ze dvou stran příkopem, v jižní části zřejmě prostor původního parkánu. V severní části pahorku nad příkopem patrný náznak obdélné budovy.

Zaniklý měst. hrad vznikl v pol. 13. stol., první zmínka z r. 1265, kdy je majitelem Oldřich z Lomnice. Po něm následují další Vítkovci. V r. 1420 dobyl hrad Jan Žižka, husité se vzdali v r. 1435, Oldřich z Rožmberka dal poté hrad zbořit. Pohltila jej zástavba, zbyla hradní kaple, dnes sv. Václava.

Zřícenina hradu založeného Heřmanem z Litic zřejmě v letech 1367–77 na místě pravěkého sídliště. R. 1397 dobyt královským vojskem. Zanikl po čtyřměsíčním obléhání Habarta Maršíka z Hrádku a Lopaty husitskými vojsky v letech 1432–33.

Barokní kaple Loreta byla postavená r. 1694 jako součást tzv. Mariánské zahrady, barokně komponované krajiny, kterou dal vytvořit hrabě František Josef Schlik. Kaple, vytvořená podle návrhu arch. Jana Baptisty Matheye, je ústřední stavbou této krajinářské kompozice a je oblíbeným poutním místem.

Zbytky zřejmě dřevěného hradu. Historické zprávy o lokalitě mlčí, archeologické nálezy dokládají existenci hradu od 2. pol. 13. stol. do poč. 14. stol.

Tvrz či spíše opevněný dvorec v Loučanech údajně existovala již od r. 1269, ale jediná písemná zmínka je až z r. 1793. Podle všeho zde sídlila rodová větev Bočka z Líšnice, později šlo o majetek kartuziánů z Olomouce.

Zřícenina hradu. Založen Hartlebem z Deblína před r. 1278, po r. 1353 patří Kunštátům. Pobořen za husitských válek a úplně zničen ve 2. pol. 15. st. za česko-uherských válek (1497 se uvádí jako pustý). Vojensky využit snad ještě za třicetileté války.

Malé hradiště bylo osídleno v 9.-10. století, pravděpodobně Lužickými Srby a nejspíš bylo strážním bodem na obchodní stezce. Na východní straně jsou pozůstatky obvodového valu vysoké až 2 metry, na severu mají výšku 1 metr a na jihu jen pár desítek centimetrů.

Zříceniny hradu pánů z Lomnice z konce 13. st., první zmínka až r. 1360. V 15. st. Boskovicové, od r. 1596 Pernštejnové. Poč. 16. st. ještě obyvatelný. V r. 1560 se již prodával jako pustý. V areálu se dnes nachází památník obětem 2. sv. války.

Pravděpodobné místo nejisté tvrze v místě objektu čp. 36 (dvorství). Historie tvrze je spjata patrně s drobnými feudáli, kteří na několika dílech Loukova seděli od poloviny 14. do poloviny 16. století.

Tvrziště leží na rozeklaném pahorku. Dle arch. nálezů byla lokalita osídlena od 14. do 16. století. V rozmezí let 1368–1437 byl Loukov v majetku pánů z Lemberka, poté Jana z Milkovic. Později bylo připojeno k semilskému panství Hrádeckých z Hrádku. První zmínka o tvrzi je až z r. 1654.

Loupežnická jeskyně ve skalnatých lesích jižně od Raspenavy byla v 15. století skutečně skrýší loupežníka, který přepadával obchodníky a pocestné na cestě přes Oldřichovské sedlo a byl popraven r. 1470. Jeskyně se nachází mimo turisticky značené cesty.

Bývalý lom, zvaný Loupežník, s jezírkem napájeným jen spodními vodami.