Výsledky hledání míst

Sloupková boží muka zřejmě z roku 1692 mezi domy čp. 961 a 962 na Pražské třídě. Z hranolového soklu vyrůstá toskánský sloup zakončený profilovaným abakem a kaplicí se stříškou a dvouramenným tepaným křížkem. Památkově chráněná.

Zděná pilířová boží muka z poloviny 19. století v křižovatce cest v obci. Vysoký hranolový sloupek téměř čtvercového půdorysu rozčleněný dvěma vodorovnými římsami a v horní části s nikami na všech stranách. Krytý nízkou taškovou jehlancovou stříškou s křížem. Památkově chráněná.

Žulová pozdně gotická boží muka z počátku 16. století s velmi nezvyklým tvaroslovím. Hranolový pilířek s okosenými hranami je zakončen malou čtyřbokou vrcholovou kaplicí, v jejíž mělké nice je nezřetelný reliéf Krista na kříži. V horní třetině dříku je připevněno příčné břevno, vytvářející kříž.

Sakrální stavba na tomto místě je v mapách doložena od 2. poloviny 18. století. Současná boží muka se sochou sv. Antonína Paduánského nesou historizující prvky. Lze tedy předpokládat, že se jedná o starou stavbu snad z 18. století upravenou kolem přelomu 19. a 20. století.

Pozdně barokní boží muka byla postavena někdy v 18. století. Prvně jsou doložena na I. vojenském mapování – josefském z let 1764-1783. V r. 1958 byla tato drobná sakrální stavba zařazena mezi kulturní památky ČR.

Cihlová boží muka pocházejí z konce 18. nebo z 19. století. Postupem času zchátrala a hrozilo jejich zřícení, roku 2011 byla obnovena.

Masivní boží muka, pravděpodobně z 18. století, s kovovým reliéfem Panny Marie z roku 1883. Boží muka byla rekonstruována v roce 2006.

Sloupková boží muka z 19. století. V blízkosti vyvěrá pramen sv. Floriána s železitou vodou (v současné době označenou jako nepitnou).

Žulová boží muka jsou pravděpodobně ze 17. století, mohou být ale i o století starší. V části literatury jsou přičítána rožmberské stavební huti. Pilířek má gotickou podobu, lucerna s mělkými nikami má tvarosloví renesančně-barokní, bez výrazných ozdobných prvků. Památkově chráněná od roku 1958.

Hranolová boží muka z 2. poloviny 17. století s vloženou kamennou deskou s pamětním latinským nápisem a dvojitou datací 1676 a 1808.

Lidová boží muka z konce 18.století.

Kamenná Boží muka typická pro tuto část Jižní Moravy. Byla vytvořena z mušlového vápence roku 1639. Mají slepou lucernu na pilířku gotických forem krytou jehlancovitou stříškou s kamenným křížem. Na lucerně je reliéf Krista a nápis: IERG LAGNER SEIN HAOSFRAW AEBRLE 1639. Jsou památkově chráněna.

Barokní sloupková boží muka z roku 1698 jsou ukázkou řemeslně velmi pečlivě provedené drobné sakrální památky tohoto typu. Na prostém sloupu stojí ozdobná lucerna (kaplička), zakončená kovaný, tvarově bohatým kovovým křížem. Představují sloup, u kterého byl před ukřižováním bičován Ježíš Kristus.

Kamenná sloupková boží muka v extravilánu na návsi, nedaleko pomníku obětem 1. světové války. Sloupek božích muk sem byl z původního místa přenesen a nová krycí deska s kaplicí doplněny v roce 2012.

Boží muka, postavená v barokním stavebním stylu pravděpodobně v 1. pol. 19. stol., jsou ve srovnání s jinými „Kristovými sloupy“ veliká a honosná – jsou vysoká 4 m a mají 8 oltářních prostorů. V minulosti byla pravděpodobně bohatě zdobena, v současnosti pomalu chátrají.