Výsledky hledání míst

Potok a údolí Mazáku leží v zápádní části Lysé hory a je pozoruhodný svými malými vodopády, splávky a kaskádami, je zde mnoho skalních výchozů a jsou zde cvičné horolezecké skály Horní a Dolní Mazák. Potok Mazák je pravostranný přítok řeky Ostravice

Přírodní památka Koryto řeky Ostravice o ploše 0,80 ha. Vyhlášena v roce 1966. Je tvořena skalními výchozy zvanými peřeje, které jsou významnou geologickou lokalitou. Je zde odkryta oblast kontaktu dvou příkrovových jednotek karpatského flyše.

Velký žulový balvan, dominanta přírodní kamenné řady. Kolem se našly úlomky halštatské keramiky, nedaleko je skupina 10 nízkých halštatských mohyl.

Hůře zřetelné tvrziště v JV části vesnice Kosice po tvrzi ze 14. století. Nejdéle na tvrzi je uváděn rod Kosických z Labouně, který tvrz vlastnil 120 let. Tvrz zaniká připojením k panství chlumeckému na počátku 16. století.

Dřevěná soukromá rozhledna byla vybudována nákladem majitele přilehlé firmy r. 2017. Má krytou vyhlídkovou plošinu ve výši 5 m při celkové výšce stavby 8 m. Je volně přístupná po 25 schodech.

Zříceniny hrádku ze 14. stol. postaveného vladykou z Košíkova. Roku 1427 přepaden a přivlastněn Janem z Pernštejna. Předpoklad zániku někdy před rokem 1593 společně s hradem Víckov.

Jen dřevěný kříž a česko-německá modlitba připomínají místo, kde stával kostel vsi Košťálkov (Gottschallings) při rakouské hranici. Ves byla po vysídlení Němců a zřízení nepřístupného hraničního pásma stejně jako řada dalších v okolí zničena r. 1953 československou armádou.

Zdaleka viditelné zbytky hradu, založeného snad Házmburky ve 14. st., poté v majetku Kaplířů ze Sulevic, r. 1422 obléhán husity. V 16. st. opuštěn, na poč. 17. st. uváděn jako pustý. Zachovány zbytky věžovitého paláce a opevnění.

Zřícenina hradu. R. 1374 majetkem Zdeňka z Valdštejna, poté r. 1407 Petra ze Sloupna. Jako poslední zde sídlil Zdeněk ze Sloupna, r. 1454. Koncem 15. stol. panství připojeno k Semilům, poté k Návarovu, a v r. 1511 k Hrubé skále. R. 1514 hrad pustý.

Původně gotický kostel s neobvyklým závěrem v podobě apsidy, přestavěný renesančně.

Zaniklý gotický hřbitovní kostel Božího Těla je poprvé uváděn na konci 15. století. V 70. letech 17. století barokně přestavěn Janem Cypriánem Eusebiem s chotí Annou. V 18. století začal pustnout. Počátkem 19. století vykraden a v roce 1886 byl úřady pro zchátralost uzavřen. Zbořen byl v roce 1905.

Evangelický kostel dostavěný v roce 1920 stojí v Husově ulici na břehu řeky Moravy. Jeho stavba započala v roce 1914 poté, co němečtí evangelíci už v roce 1902 nedovolili konání českých bohoslužeb v novém tzv. červeném kostele.

Evangelický kostel z roku 1907–08 v Přerově. Před ním nejstarší socha J.A. Komenského na Moravě z roku 1874.

Kostel církve Československé husitské byl postaven r. 1927 ve funkcionalistickém stylu. Pozoruhodností je schránka na hlavní fasádě budovy, kde je uložena prsť z několika bojišť legionářů – Zborov, Terron a Dos Alto (1933). V zadní části budovy je farní úřad.

Jednoduchý moderní kostel Církve československé husitské obdélného půdorysu, s hranolovou věží v průčelí byl postaven ve 20. letech 20. století. Kostel již desítky let neslouží svému původnímu účelu a postupně zchátral. Náboženská obec CČE v Libochovicích hodlá kostelík opravit a znovu jej využívat.