Výsledky hledání míst

Pro zásobování městečka vodou sloužila soustava sedmi kašen, napájených ze studní nad Hořicemi. V případě ohně bylo možné pustit do nich pro hašení vodu z rybníka na Hořickém potoce. V 18. století byla u jedné z nich postavena socha sv. Jana Nepomuckého.

Dvě kamenné kašny byly postaveny na místě dvou starších kašen z r. 1541. Horní pův. kašna byla dřevěná, r. 1715 nahrazena barokní kašnou s delfíny. Dolní kamenná kašna byla zničena za třicetileté války, v pol. 19. stol. nahrazena kopií horní kašny. Chráněné kulturní památky. R. 1994 zrestaurovány.

Zříceniny tvrze, založené asi Sezemou z Kašovic kol. r. 1340; po r. 1430 ves i s tvrzí připojena k velhartickému panství. R. 1565 již tvrz uváděna jako pustá. Dochovány zbytky obytné budovy se střílnami, prevéty a velkými sálovými okny v 2. patře

Někdejší farní kostel města Nová Plzeň byl budován od konce 13. do poloviny 16. století uprostřed rozlehlého náměstí. Od roku 1993 je katedrálou nového Plzeňského biskupství. Trojlodní pseudobasilika s nejvyšší kostelní věží v ČR.

Původně gotický kostel sv. Mikuláše byl založen spolu s městem České Budějovice ve 13. stol. Dnešní barokní podobu získal v 17. st., po velkém požáru, kdy byl vážně poškozen. Od r. 1748 slouží jako biskupská katedrála. Sluneční hodiny na jižní straně kostela jsou z r. 1850. Kostel je trojlodní.

Katolický dům byl postaven v l. 1910-1913 zdejšími českými katolíky. Budova nadále slouží spolku Katolická beseda a obyvatelům města jako kulturní centrum. V objektu jsou tři sály (velký slouží např. ke koncertům a divadelním představením), galerie či restaurace.

Průchod mezi středověkými domy, s délkou 51 m a šířkou v nejužší částí 66 cm. Je tvořena gotickým zdivem s okenními otvory a prampouchy. Ve tředověku byla používána pro přístup z náměstí na parkán hradebního systému. R. 2007 byla zapsána do České knihy rekordů jako nejužší ulice v České republice.

Křížový kámen završený obloukem má na obou stranách výrazný latinský kříž. Dle literatury má vpředu reliéf šipky, dnes nezřetelný. Nadzemní část má rozměry 83x58x20 cm. Stojí na místě, kde byl podle pověsti zabit davem kat, který nedokázal na nedalekém popravišti vykonat ortel nad svým bratrem.

Zbytek zdí loveckého zámečku, který byl součástí Lednicko-valtického areálu, postaven v 1. čtvrtině 19. století. Po r. 1853 sloužil jako sklad a seník, v r. 1956 shořel a posléze byl zbořen.

Železný Kauerův kříž z 2. pol. 19. stol. stával u bývalého pekařství Ernsta Kauera č.p. 74. Po 2. svět. válce nebyl udržován a léta chátral. Na počátku 21. stol. z něj zbyl jen nakloněný a poškozený podstavec se zbytkem odlomeného kříže. Restaurován r. 2008 o.s. Za obnovu obce Štědrá.

Pozůstatky po hradu ze 14. st. Sloužil zřejmě jako předsunuté opevnění blízkého Valdštejna. Zničen r. 1440, kdy byl spolu s Valdštejnem dobyt zemskou hotovostí. Stavba byla dřevěná, dochováno podvalí a místnosti zasekané do skály.

Pískovcové skalisko připomíná kazatelnu, r. 1972 na něm byl vztyčen kříž. Podle tradice sloužilo opravdu jako kazatelna moravskému arcibiskupovi Metodějovi a později augustiniánům z nedalekého kláštera. Schůdky byly vytesány snad již v době středověku. R. 1967 prohlášeno chráněnou přírodní památkou.

Opevněný objekt na kazínské skále nad Berounkou neznámého stáří, nálezy datují tuto lokalitu jak do pravěku, tak i do středověku. Někteří badatelé sem umísťují hrádek Bluk. Dochované valy a příkopy okolo dvoudílné dispozice.

Kovová rozhledna (42 m, 664 m n. m.) na vrchu Kbíl byla postavena roku 2008 jako vysílač společnosti T-Mobile s vyhlídkovou plošinou. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 27 m je hezká vyhlídka na Šumavu nebo na město Strakonice (vzdálené cca 10 km) a jeho okolí.

Středověká a raně novověká tvrz z 2. poloviny 14. století v rozparcelovaném dvoře ve vsi zanikla pravděpodobně v průběhu 2. poloviny 18. století či na počátku století 19. Stávala pravděpodobně v místech nynějšího domu č. p. 32.