Výsledky hledání míst

Žulová boží muka z roku 1662, s ocelovým, zdobně vytepaným křížem na vrcholu.

Zděná, bohatě členěná barokní boží muka v dominantní pozici u zaniklé cesty do Nové Cerekve. Jejich přesné stáří není doloženo, podle letopočtu 1642, který byl objeven při rekonstrukci v roce 2009 lze spekulovat o tom, že jejich vznik souvisel s událostmi třicetileté války. Opravena v l. 2009-2010.

Gotická boží muka, patřící mezi nejstarší dochovaná na Moravě. Snad je dal postavit v roce 1473 koželuh Mertlín. Původně stávala blíže řece a na současné místo byla přenesena roku 1953 při přestavbě Znojemského mostu. Na masivním žulovém sloupu je mohutná lucerna s hlubokou zaklenutou nikou.

Torzo kamenných barokních pilířových božích muk z roku 1740. Hranolový čtyřboký dřík stojí na čtyřbokém soklu s rytými rámy. Boží muka jsou neúplná. Místo odstraněné kaplice je dnes na profilované čtvercové hlavicí pouze fragment vrcholového kříže. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Mohutná zděná hranolová boží muka vznikla v 18. století nebo na počátku století 19. Již na I. vojenské mapování - josefském z let 1764-1783 je na tomto místě zaznačena drobná sakrální stavba. Přímo boží muka jsou zde prvně prokazatelně doložena r. 1833.

Jedna z posledních zachovaných drobných památek barokního typu. Původně orientační bod. Boží muka pozdně barokního původu zmíněna r. 1706. Trojboký zděný pilíř. V horní části obíhá korunní římsa. Ve výklencích zasazeny nekvalitní novodobé malby. Zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Hodnotná čtyřboká zděná barokní boží muka v Krakovci byla vystavěna v r. 1697, jak dokládá tabulka s latinským nápisem na čelní straně stavby. Od r. 1958 kulturní památkou ČR.

Žulová barokní sloupková boží muka z roku 1743, součást rozsáhlé skupiny batelovských božích muk z 17. a 18. století. Mají čtyřboký sokl, zdobený rytými rámy. Na jeho přední straně je nápis NÁKLADEM / JANA MACI / 1743. Dřík je hranolový, se zkosenými hranami. Krycí deska a kaplice chybí.

Žulová barokní boží muka z roku 1713. Hranolový dřík je ozdoben tesanými, barvou zvýrazněnými nástroji Kristova umučení. Lucerna má mělkou niku, na zadní straně je česky psaný text: TOTO POST/ AWITI DAL/ SYRLIVWIHER/ NA PAMÁTKV/ VTRPENÍM/ PANUIE. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Zděná sloupková trojboká boží muka jsou dokladem zbožnosti místního obyvatelstva v 19. století. V půlkruhově zaklenuté nice s ocelovou mříží je umístěna socha sv. Floriána.

Barokní cihlová boží muka na čtvercové základně. Pilíř s mírnou entazí (mírně se zužuje a je nepatrně vypuklý) je zakončen dvěma římsami. V horní části jsou mělké niky, pilíř je zastřešen střechou ve tvaru čtyřbokého stanu, zakončenou dvouramenným kovovým křížem. Památkově chráněna od roku 1968.

Kamenná pozdně gotická boží muka z roku 1579 stojí v Nádražní ulici, při jedné z historických přístupových cest do města. Na čtverhranném dříku je plastický (vinařský) znak. V jejich okolí bývalo pohřebiště při morových epidemiích. Rovněž je v jejich okolí doložen dobytčí trh.

Netypicky robustní žulová barokní pilířková boží muka z roku 1735. Hrubě opracovaný silný hranolový dřík se na vrcholu rozšiřuje a je zakončen římsou. Lucerna je půlkruhová, s hlubokou čelní nikou, dnes je bez sošky, která v ní stávala. Boží muka byla památkové chráněna od roku 1958 do roku 1983.

Nedatovaná žulová boží muka, pravděpodobně pozdně gotická, považována za jednu z nejstarších památek tohoto druhu u nás. Ukázka kvalitní kamenické práce, s řemeslně propracovanou lucernou (kaplicí) s trojlaločnými kružbovými oblouky na způsob tzv. jeptišky. Památkově chráněná jsou až od roku 2016.

Barokní žulová boží muka nejistého stáří. Dle údajů Národního památkového ústavu jsou raně barokní z roku 1698, datace na památce uvádí rok 1777. Boží muka mají nízký kamenný sokl, čtyřboký pilíř, čtyřbokou kaplici a kovový kříž s netypickou širokou patkou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.