Výsledky hledání míst

Dům u Zeleného stromu je úzce spjat s historii výroby lihovin. Roku 1518 bylo majiteli uděleno pánem Vilémem z Pernštejna právo vyráběti slad, vařiti pivo a páliti "kořalku". A palírna zde byla až do 50tých let 20. stol.

Přírodní scenerie Dutý kámen (378 m n. m.) byla r. 1913 vyhlídkově upravena. R. 1963 byla vyhlášena přírodní památkou pro výskyt pískovcových sloupců. Na vyhlídce je kamenný stůl z r. 1914 s pozůstatky vytesaných slunečních hodin a lavice. Název nese po nejvyšší skále, která má v horní části dutinu.

Reliéfní stopy opevněného dvorce, opuštěného pravděpodobně již na konci 14. století, sevřený mezi dvěma přírodními úžlabinami, stojí na výběžku z náhorní planiny zvané Dvorce.

Kruhové tvrziště se zbytky sklepů a nepatrnými částmi zdiva v mokřinatém terénu. Tvrziště je obklopeno příkopem a méně zřetelným valem.

Tvrz ze 14. stol., nejspíše dřevěná, zaniklá v první polovině 15. stol. Dodnes se dochovalo tvrziště s valem a příkopem. V místě tvrziště stojí kaplička z roku 1891.

Původně raně barokní fara ze 17. století, s pozdějšími úpravami a hospodářským zázemím při kostele Zvěstování Panně Marii. Nepřístupná.

Dvoupatrový most. První patro překonává potok a po jeho mostovce vede silnice, která je přemostěna druhým patrem se železniční tratí.

Zaniklý dvůr Antonínov stojící na místě předpokládaného středověkého dvorce lenních držitelů Brušperka. Založen patrně spolu s městem po r. 1269. Na konci 13. stol. zde seděl např. Arkleb z Deblína. Po pol. 16. století jeho význam poklesl. Přestavěný areál zanikl ve 2. pol. 20 stol.

Zámecký statek založen v r. 1703 řádem cisterciáků. Nejznámějším vlastníkem byl kancléř Václav Kliment Metternich. Současný vlastník objekt koupil ve zcela zchátralém stavu. Po 3 letech náročné rekonstrukce se však podařilo tuto stavbu zrenovovat

Hrad ve městě Dvůr Králové vnáší mnoho otazníků. Předpokládá se, že stával jihovýchodně od kostela sv. Jana Křtitele a vznikl z knížecího dvorce při opevnění města. K jeho stoprocentní existenci chybí jak písemnosti, tak jasný archeologický nález.

Společnost Činěveské historie uchovává a obnovuje památku cukrovarské úzkorozchodné řepařské drážky, která byla v provozu v letech 1902-1950 a do Činěvsi dovedena r. 1920. Obnovený úsek drážky s ukázkou kolejí a informačním panelem je u výjezdu silnice II/330 z obce na silnici I/32.

Hrad vznikl v 1. polovině 13. století. Dvě praskliny ve vnitřní ploše vedly k jeho opuštění. V 19. až 20. století hradní areál výrazně poškozen těžbou opuky.

Stopy dle nálezů po zaniklé vsi ze 13. stol u křižovatky cest Losiná Nebílovy a Chválenice a Nebílovský Borek . Ve 14. stol zde vznikla tvrz po které je dodnes patrné tvrziště. Později byl k tvrzi přistavěn dvůr. V letech 1534 1555 a 1562 je několikrát zmiňována ves Džbánek, ale už jako pustá.

Zprávy o džbánické tvrzi pocházejí z konce 16. a z počátku 17. století. Mohla však vzniknout již ve 14. století, protože v roce 1354 tady sídlil Dětřich ze Džbánic. Zda byla jeho sídlem tvrz není ale písemně doloženo. Později byly Džbánice již součásti cizích panství.

Skromné zbytky kdysi nejmohutnějšího slezského hradu z 13. století postaveného biskupy na ochranu osad. Pobořen v r. 1467 biskupem Joštem. Romantické přestavba na počátku 20. stol. ztroskotala kvůli nedostatku financí