Polská národní hora, převážně dolomitový a vápencový skalní masiv v severní části Tater. Výška 1894 m. Na severní straně je 600 m vysoká skalní stěna. Na vrcholu je od r. 1901 vysoký ocelový kříž. Tragické údery blesku v l. 1937 a 2019. V létě davy lidí.
Wielki Giewont
Pohled na Wielki Giewont od jihu.
© Pavel Semple 09/2014

Polská národní hora Wielki Giewont (1894 m n. m.) se nachází v Tatrzańskem národním parku v katastru města Zakopane 1,5 km severně od hranice se Slovenskem. Od hraničního hřebene je oddělena sedlem Kondracka ve výšce 1725 m. Do sedla vedou turisticky značené cesty od severozápadu z doliny Małej Łaki, od severovýchodu z doliny Bystrej okolo horské chaty Hala Kondratowa a od jihu z hraničního hřebene Tater. Ze sedla vede na vrchol modrá turisticky značená cesta s jednosměrným vrcholovým okruhem, který je místy zajištěn řetězy. Na severním úpatí Tater jsou na silnici 958 četná placená parkoviště. Výstup na vrchol Giewontu je jednodenní výlet. Jde o velmi populární horu, její vrchol je ale pro davy lidí příliš malý. Především v létě je kompletně obležený lidmi a na vrcholovém okruhu dochází k zácpám při výstupu i sestupu. Při výstupu není výjimkou více než 100 m dlouhá fronta. Je proto velmi žádoucí sem vyrazit v době mimo hlavní turistickou sezónu a raději ve všední den. Wielki Giewont je přístupný celoročně.

Pavel Semple, 18.11. 2026
 0.5 min
Ikona Giewont je převážně dolomitový a vápencový skalní masiv s jeskyněmi v severní části Tater. V jižní části masivu se vyskytuje také žula a rula. Na severní straně proti městu Zakopane je 600 m vysoká skalní stěna. ...
18.11. 2026, Pavel Semple

Při pohledu na Tatry od severu je Giewont výraznou dominantou hor. Jeho silueta připomíná spícího rytíře. Nejvyšším bodem masivu je špičatý Wielki Giewont (1894 m n. m.) s vysokým ocelovým křížem na vrcholu. Podlouhlá východní část masivu se jmenuje Długi (Dlouhý) Giewont (1867 m n. m.). Mezi nimi je skalní žleb Szczerba. Západně pod vrcholem Wielki Giewont je další menší vrchol Mały Giewont (1738 m n. m.). Jedinou turisticky přístupnou částí masivu je vrchol Wielki Giewont..

18.11. 2026 Pavel Semple
https://en.wikipedia.org/wiki/Giewont
 0.9 min
Ikona Giewont je poprvé zmiňován v 16. století, kdy zde byl měděný důl. Jméno může pocházet z německého slova gewand (oděv). ...
18.11. 2026, Pavel Semple

Stejné příjmení měli i zdejší Goralé (potomci Valachů smíšených s místním obyvatelstvem). První zdokumentovaný výstup podnikli v roce 1830 Franciszek Herbich a Aleksander Zawadzki. První zdokumentovaný zimní výstup podnikl v roce 1904 Mariusz Zaruski. V roce 1901 byl na vrcholu Wielki Giewont vztyčen 15 m vysoký ocelový kříž. Vrchol se stal poutním místem a národním symbolem. Od roku 2007 je kříž národní kulturní památkou. V poledne 15. srpna 1937 a v jednu odpoledne 22. srpna 2019 zasáhl vrchol hory blesk. V obou případech přišli čtyři lidé o život a další byli zraněni. V roce 1937 zemřeli Dr. Eugeniusz Schlonvogt (na následky zranění zemřel později), jeho bratr Leopold Schlonvogt, Jan Mroz a chlapec Kazimierz Bania, zraněných bylo 13. V roce 2019 zemřely dvě děti a dvě ženy. Náboj se přenesl i na řetězy natažené podél pěšiny. Zraněných bylo 130. U horské chaty Hala Kondratowa byla zřízena polní nemocnice k ošetření zraněných..

18.11. 2026 Pavel Semple
https://en.wikipedia.org/wiki/Giewont, https://tvn24.pl/krakow/tatry-sierpniowe-tragedie-na-giewoncie-w-1937-roku-i-na-swinicy-w-1939-ra963728-ls2305988, https://www.tatrygory.pl/articles.php?lng=pl&pg=112

Komentáře

Polsko, małopolskie,

Místa v okolí

 Lúčna
 Popradské pleso
 Štrbské pleso
Základní informace místa
ID místa: 20760
Typ místa: příroda
Podkategorie: vrch
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 18.11.2026
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

Naposledy navštívené

reklama