
Slieve League (596 m n. m.) je kopec s pobřežním útesem na západním pobřeží Irska v hrabství Donegal. Útes na jižní straně kopce je jedním z nejvyšších a nejstrmějších v Irsku. Podle Wikipedie je po Croaghaunu (688 m) druhý nejvyšší. Není ale v celé své výšce vertikální. Nejvyšší zcela vertikální pobřežní útes je patrně Minaun na ostrově Achill v hrabství Mayo. Ten má výšku 260 m. Slieve League je přístupný z osady Teileann (Teelin). Auto můžeme nechat na parkovišti u návštěvního centra. Veřejnou dopravou se dostaneme do vesnice Carrick (An Charraig), kam jedou autobusy linek 293 a 490 z města Donegal. Do Teileannu je to z Carricku po silnici 2 km. Na vrchol Slieve League vedou z Teileannu dvě pěší cesty. Vnitrozemská poutní cesta Pilgrim Path je dlouhá přibližně 5 km. Je snadnější, nenabízí ale výhledy na moře. Druhou možností je jízda minibusem z návštěvního centra v Teileannu na horní parkoviště, které se nachází na pobřežním útesu jihovýchodně od Slieve League. Odtud vede nahoru náročnější chodník. Na parkovišti je v hlavní sezóně možnost občerstvení. Minibusy jedou podle jízdního řádu, můžeme se s nimi vrátit do Teileannu. Mezi osadou a horním parkovištěm je na silnici vrátnice a placené dolní parkoviště. Dál nahoru je silnice příliš úzká, během turistické sezóny na ni mohou jen pěší, cyklisti, minibusy a auta s invalidním průkazem.
Slieve League může být zahalen mlhou. Kromě deště je zde také nebezpečí silného větru. Horní parkoviště se nachází v nadmořské výšce 160 m. Hned vedle byl na zemi z kamenů vyskládaný nápis 71 Eire. Tyto bíle natřené nápisy s čísly 1 - 82 byly rozmístěny po celém pobřeží Irské republiky. Jsou z 2. světové války. Irové jimi upozorňovali posádky německých a spojeneckých letadel, že se nacházejí nad neutrálním Irskem. Pěšina na Slieve League je místy dlážděná, v některých příkrých úsecích jsou schody. Svahy kopce pokrývají vřesem porostlá rašeliniště. Za dobré viditelnosti uvidíme celý mořský záliv Donegal Bay a pobřeží na jeho opačné straně. Turistů cestou nahoru postupně ubývá, zdaleka ne všichni dojdou až na vrchol. Pod vrcholem je legendární úsek cesty zvaný One Man’s Pass (přechod pro jednoho muže/člověka). Jde o přibližně 40 m dlouhý skalní břit, který je široký jen 1 m. Na obou jeho stranách jsou strmé srázy. Každý si zde může vyzkoušet, zda na to má. Pokud se na to necítíme, můžeme břit obejít boční cestou ve svahu kopce. Někteří horští turisté znají podobná exponovaná místa například ze slovenských Roháčů nebo z rumunského Fagaraše. V tom případě není One Man’s Pass ničím neobvyklým. Pro video tohoto místa viz například https://www.youtube.com/watch?v=uWUu7iYh36c. 1. ledna 2013 zde odněkud spadl jeden muž dolů po srázu. Padal 300 m, zastavil se až těsně nad mořem na nevelké skalní plošině. Pád přežil bez vážnějšího zranění, i jeho telefon byl funkční. Jako zázrakem měl signál a zavolal o pomoc. Záchranáři se k němu dostali až nad ránem. Nebyl první, v roce 1998 zde byla ve stejné situaci jedna Francouzka. O čtyři roky dříve (1994) byl další podobný pád smrtelný. Kopec má dva vrcholy, z nichž ten západní je o 20 m vyšší. Na východním vrcholu je křižovatka cest. Končí zde vnitrozemská poutní cesta Pilgrim Path, po které se můžeme vrátit dolů. Po náročném výstupu to může být vítaná odpočinková cesta dolů. Vrcholovou část poutní cesty vyznačují žlutě natřené kameny a dřevěné kůly. Pod vrcholem stál patrně již v raném středověku poutní kostel s obydlím poustevníků. U cesty jsou dosud patrné skromné zbytky staveb..