Großglockner

Štíhlá, ledovcovo-skalnatá pyramida v bočním výběžku hlavního alpského hřebene připomíná svým tvarem zvon, odtud název Velký zvoník, Großglockner. Jako první vystoupil na vrchol Großglockneru 28. července 1800 tým zorganizovaný na popud biskupa z diecéze Gurk. Dnes vede na Großglockner řada horolezeckých výstupů. Skupina Glockner patří k nejvíce vyhledávaným oblastem rakouských Alp. Velká část skupiny náleží do národního parku Vysoké Taury. Žijí zde kamzíci, svišti, kozorožci i alpští mloci. Masiv Grossglockneru je tvořen z ruly, na povrchu je však doprovázena místy i poměrně mocnými vrstvami břidlice. Jádro masivu Grossglockneru je tvořeno ledovcem Pasterze. Ledovec má plochu 19,5 km² a dlouhý je 9,5 km. Rychlost pohybu ledovce je okolo 100 m za rok. Dnes se odhaduje celkový objem hmoty ledovce na 2 km³. K vyhlídce na Großglockner vede vysokohorská silnice hodnocená jako jedna z nejkrásnějších scénických cest světa. Začíná v Bruck an der Großglocknerstrasse, stoupá k vyhlídce Franz-Josef-Höhe ve výšce 2369 m a končí v Heiligenblutu. Silnice byla vybudována v náročných podmínkách už v roce 1935, kdy sloužila jako důležité obchodní spojení. Dnes tuto funkci nahradil turismus, každoročně se po silnici projede téměř milion návštěvníků. Kvůli vysoké nadmořské výšce a bohaté sněhové nadílce je Grossglockner Hochalpenstrasse zpřístupněna pouze od května do začátku listopadu..