
Pravoslavný kostel sv. Borise a Gleba je nejstarší dochovanou stavba v běloruském Grodně. Je to jediný dochovaný památník starověké rusínské architektury, který se odlišuje od ostatních pravoslavných kostelů hojným využitím polychromovaných fazetovaných kamenů modrého, zeleného nebo červeného odstínu, které lze uspořádat tak, aby tvořily kříže nebo jiné postavy na zdi. Kostel je budova s křížovou klenbou nesená šesti kruhovými sloupy. Vnější strana je členěna vyčnívajícími pilastry, které mají zaoblené rohy, stejně jako samotná budova. V přední lodi je podkroví přístupné úzkým průchodem v západní zdi. Ve stěnách bočních apsid byly objeveny další dva vchody; jejich účel není jasný. Podlaha je obložena keramickými obklady, které tvoří dekorativní vzory. Interiér lemován nesčetnými vestavěnými barevnými kameny místo fresek. Tvoří dekorativní efekty. Z tohoto důvodu nebyla nikdy hlavní loď vymalována. Kostel byl postaven před rokem 1183 a přežil… číst dále
Boris a Gleb pocházeli z Kyjevské Rusi a byli nejoblíbenějšími z 12 synů knížete Vladimíra a jeho byzantské manželky Anny. Křestní jméno Borise bylo Roman a Glebovo David. Oba vynikali tělesnou i duchovní krásou, Boris svojí mírností, laskavostí a projevy pokory. Gleb byl známý dobrotou a skutky milosrdenství, zejména vůči nejchudším. Jejich otec Vladimír před koncem života mezi své syny rozdělil rozsáhlou državu. Boris obdržel Vladimírsko a Gleb Muronsko. Krátce po rozdělení zemřel bratr Václav a správa jeho Rostovského knížectví, sousedícího s knížectvím Gleba, připadla Borisovi. Oba bratři se ze sousedství těšili. Ze všech bratrů nejméně spokojený byl Svatopluk (Svajtopolk), kterého otec učinil svým nástupcem v Kyjevě. V srdci se vzdaloval křesťanskému cítění a své bratry toužil připravit o to, co jim otec Vladimír daroval. Ten, když umíral, v polovině roku 1015 svěřil Borisovi vojsko a poslal… číst dále