Ziggurrat Čogha Zanbil v Íránu
© Pavel Vítek 05/2016
Ziggurrat Čogha Zanbil najdeme poblíž města Susy v regionu Khūzestān v jihozápadním Íránu. Leží asi 240 km severně od Perského zálivu, 130 km východně od hranic s Irákem a 700 km jihozápadně od Teheránu.
Komplex je chráněn třemi soustřednými zdmi, které definují hlavní oblasti „města“. Vnitřní prostor je zcela pohlcen velkým zikkuratem zasvěceným hlavnímu bohu, který byl postaven nad dřívějším čtvercovým chrámem se skladovacími místnostmi, které také postavil Untash-Napirisha. ...Ve střední oblasti je jedenáct chrámů pro menší bohy. Předpokládá se, že původně bylo plánováno 22 chrámů, ale král zemřel dříve, než mohly být dokončeny, a jeho nástupci stavební práce přerušili. Ve vnější oblasti jsou královské paláce, pohřební palác s pěti podzemními královskými hrobkami. Zikkurat původně měřil 105,2 metrů na každé straně a asi 53 metrů na výšku, v pěti úrovních, a byl korunován chrámem. Zikkurat je obložen pálenými cihlami, z nichž řada má klínové znaky, které dávají jména božstev v elamitském a akkadském jazyce. Ačkoli zikkurat nyní stojí pouze 24,75 metrů, což je méně než polovina jeho odhadované původní výšky, jeho stav uchování je nepřekonatelný. Ziggurrat Chogha Zanbil byl po objevení znovu vykopán mezi roky 1951 a 1961. Vše zapříčinil průzkum ropy, který v těchto místech probíhal. Těžba ropy byla prováděna až 300 metrů od zikkuratu. V roce 1979 byla tato archeologická lokalita zapsána na seznam světového dědictví UNESCO..
Čogha Zanbil bylo posvátné město starověké civilizace Elam a jeho pozůstatky se dnes nacházejí na území Íránu. Zdejší stavby představují jedny z mála zikkuratů, které byly nalezeny mimo území Mezopotámie. ...Město bylo vystavěno někdy okolo roku 1250 př. n. l. Zikkurat, také zikkurrat je akkadské slovo, které se používalo v Mezopotámii a Elamu. Jde o stupňovitou stavbu, pnoucí se do výše, s třemi až sedmi stupni. Byla vysoká několik desítek metrů. Několik teras nad sebou na vrcholu schodiště vedly ke svatyni, kam sestupoval bůh. Tyto stavby byly rozšířeny v Mezopotámii a Elamu v době od třetího tisíciletí př. n. l. do šestého století př. n. l., například zikkurat v Uru, 2100 př. n. l. či proslulá Babylonská věž, 90 m vysoká. Ziggurrat Čogha (Chogha) Zanbil byl postaven ve čtvercovém tvaru s délkou každé strany základny 105 metrů. Stavba byla konstruována s použitím jak pálené cihly, tak mudbricku, cihly sušené na vzduchu. Jádro zikkuratu bylo celé ze sušených cihel, zatímco vnější kryt byl z pálených cihel. Ve struktuře existovaly čtyři hlavní schodiště, která měla základnu na první úrovni každé strany. Aby bylo možné vystoupit na nejvyšší úrovně zikkuratu, bylo použito jihozápadní schodiště. Tento zikkurat byl věnován dvěma nejvýznamnějším elamitským bohům, jmenovitě Inshushinakovi a Napirishovi, kteří měli na vrcholu této stavby chrámy. Jedná se o jeden z mála existujících zikkuratů mimo Mezopotámii..
|
Přihlášení |
