
Každý, kdo se blíží k městu, nemůže se ubránit údivu, který vzbuzuje mohutné opevnění s mnoha věžemi. Těžko však říct, zda hradby v minulosti takto vypadaly. Architekt Violet le Duc je zrekonstruoval jen na základě několika fragmentů nalezených v rozbořeném městě. Řada vědců Violet le Ducovi zazlívala jeho postup, kdy jeden nalezený prvek z původního opevnění zopakoval na celých hradbách. Nicméně dojem je opravdu velkolepý. Po vstupu do Carcassonne na vás čekají středověké ulice a kamenné domy. Kromě toho můžete zavítat do románsko-gotického kostela, navštívit zámek a místní muzeum inkvizice. Nebo se zkrátka jen tak toulejte uličkami a těšte se z atmosféry místa. Carcassonne se stalo významným kulturním centrem. Za mohutnými hradbami se pravidelně konají koncerty a šermířská vystoupení. Milovníci středověkých zbraní si v několika místních obchůdcích také přijdou na své. Carcassonne byla roku 1997 zařazena na seznam kulturních… číst dále
Původní opevněné město, středověká městská pevnost Carcassonne, vypínající se na pahorku na pravém břehu Aude, patří k nejzachovalejším středověkým pevnostním městům v celé Evropě. V 6. století př. n. l. se na malém návrší usadili iberští Keltové. Roku 122 dobyli tuto oblast Římané a opevnění někdejšího oppida vylepšili. Ve 3. století okruh hradeb zesílili a přistavěli několik věží. Tak začalo vznikat hradební město Carcassonne. Do poloviny 5. století ovládali region Římané, poté padlo město do rukou západních Gótů a v 8. století město obsadili Arabové. Ale franský král Pipin Krátký je roku 759 vypudil a Carcassonne se stalo franským lénem. Po smrti Karla Velikého, kdy se začalo s dělením Franské říše, město připadlo rodu Trencavelů, za jejichž vlády dosáhlo nebývalého rozkvětu. V následujících letech se o Carcassonne často bojovalo, trencavelští se je neustále snažili ubránit. Následkem toho bylo hospodářství regionu silně poškozeno… číst dále
Podle pověsti obléhal Carcassonne již pátým rokem Karel Veliký. Městu pomalu docházely zásoby a obyvatelstvu nezbývalo nic jiného než se brzy vzdát. Hradní paní byla žena saracénského krále Balaacka, Carcas. Aby hrad zachránila, uchýlila se ke lsti. Z posledních zásob nechala vykrmit prase a když bylo dostatečně tlusté, shodila jej z hradeb přímo před Karla Velikého. Obléhatelé byli již sami na hranici vyčerpání a tak si při pohledu na vykrmené zvíře mysleli, že na hradě musí být jídla víc než dost. Zdrceně se tedy obrátili na cestu k domovu. Rozradostnělá tímto úspěchem nechala Dame Carcas znít všechny městské zvony. Karlovo vojsko si na odchodu jenom povzdechlo Dame Carcas sonne, což znamená, Deme Carcas zvoní. A tak přišlo Carcassonne ke svému jménu.