zříceniny antické Olympie

n. l. a pravděpodobně už okolo roku 1.000 př. n. l. se tu konaly náboženské slavnosti na počest nejvyššího řeckého boha Dia. V roce 776 př. n. l. se tu konaly první olympijské hry, o kterých se dochovaly záznamy. Tato zpočátku lokální událost nabývala na významu, což s sebou neslo potřebu dát místu odpovídající reprezentativní vzhled. V archaickém období se stávající okrsek rozrostl o chrám bohyně Héry, který je dnes nejlépe dochovaný ze všech. Byla také postavena cvičiště a ubytovny, které musely s každými olympijskými hrami pojmout více a více sportovců. V Héřině chrámu, jednom z nejstarších v Řecku, se vyráběly věnce pro vítěze. V srdci Olympie stál Diův chrám, ukrývající jeden ze sedmi divů světa. Diovu sochu. Toto kolosální dílo z mramoru, pokryté zlatem a vykládané slonovinou, které vytvořil Feidiás kolem roku 430 př. n. l. bylo vysoké 14 metrů. O století později vyrostlo Fillipeion, votivní stavba věnovaná Filipovi Makedonskému, sjednotiteli Řecka jeho synem Alexandrem Velikým. Olympijské hry se konaly pravidelně jednou za čtyři roky, než je roku 394 zakázal římský císař Theodosius I. První známky postupného úpadku se objevují ve 3. století. Řecko se tehdy jako součást Římské říše dostalo do hluboké krize, což mělo negativní dopady i na samotnou Olympii. Stavební aktivita se zcela zastavila. V roce 256 n. l. vtrhl do země germánský kmen Herulů. V roce 394 vtrhl do Olympie další germánský kmen, tentokrát Vizigóti. Roku 426 vydává císař Theodosius II. edikt, který nařizuje zničit veškerá pohanská posvátná místa a zákaz uctívání pohanských božstev, která byla nahrazena jediným křesťanským Bohem. V Olympii však byly rituály uctívání v tajnosti konány až do poloviny 6. století n. l. V letech roků 522 a 551 bylo vše zničeno zemětřesením a záplavami. První Evropan, který se vydal do Řecka vyhledat Olympii, byl Němec Matthias Palbitzki. Svoji cestu uskutečnil v letech 1645 až 1648..