
Nejstarší čtvrť norského města Bergen se nachází se podél východního břehu přístavu Vågen. Souběžné řady dřevěných domů s kamennými základy, za jejichž průčelími s lomenými štíty se ukrývají zrekonstruované stavby z hrubých fošen.
Ten zde roku 1070 založil osadu Bjorgvin což v překladu znamená Zelená louka. Tato osada se brzy stala významným obchodním přístavem především díky vývozu sušených ryb ze severu Norska do Evropy. Za účelem konzervace ryb se naopak dováželo velké množství soli z Baltu. Král Hakon Hakonsson zajistil další prosperitu Bergenu v roce 1230, kdy udělil celní a obchodní výsady německým kupcům. Bergen se tak připojil do sítě hanzovních měst a hanzovní spolek od té doby kontroloval téměř veškerý místní obchod. Od roku 1360 tu byla dokonce jedna ze čtyř kanceláří hanzovního spolku. Král Erik II. Magnusson se pokusil omezit hanzovní privilegia, hanza ale uvalila na celé Norsko obchodní blokádu. Norsku hrozil hladomor a král musel požádat hanzu o příměří. Značná část obyvatel města byla německého původu. Němci žili v oddělených částech města a jednou z nich byl i Bryggen. Stálo tu přibližně 300 dvoupodlažních dřevěných domů. V přízemí se obchodovalo, v prvním patře byly kanceláře a jídelny a v nejvyšším patře byly ložnice zaměstnanců a sloužících. Požáry byly velkým nebezpečím a město jimi bylo opakovaně sužované (velké požáry v letech 1248, 1429, 1476, 1702, 1756, 1905). Obnova města byla ale vždy provedena podle původních plánů a díky tomu má dnes čtvrť Bryggen stále původní středověký ráz. Po posledních požárech v letech 1955 a 1958 bylo zrestaurováno 58 domů, které jsou dnes pod ochranou UNESCO..