Turistické cíle v okolí obce Rynárec

nebo vyberte

Rynárec

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 206 záznamů, 1 / 18 stran, vyhledáno za 0.3 sec
 Altenhoferovský dům
Pelhřimov
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Klasicistní dům čp. 56, původně zadní trakt gotického domu čp.1, oddělen po roce 1662. Roku 1763 zde nechal Matěj Altenhofer vybudovat školu. Ta zde sídlila do osmdesátých let 19. století. Poté zde byl sirotčinec. Dnes slouží městskému úřadu.
 Batelov
570.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Vysočina, Batelov
Zcela zaniklé tvrziště, o jehož vzniku lze podle historických události uvažovat někdy ve 2. čtvrtině 14. stol., snad i dříve. V této době patřil Batelov pánům z Lipé. V r. 1626 při odprodeji batelovského zboží potomkem Augustýna Macka z Čížova se píše o dvou tvrzích, z nichž jedna je již dávno pustá.
 Batelov
Nový zámek
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Tvrz přestavěná Jiřím Čížovský r. 1586 na zámek. Kolem r. 1681 upraven barokně Odkolky z Újezdce a v r. 1755 Janem Kryštofem Burkhardtem de Klee klasicistně. Necitlivé úpravy v druhé polovině 20. století.
 Batelov
600.0 m. n.m.
Starý zámek
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Renesanční zámek z 16. stol. postavený Čížovskými z Čížova, od přelomu 16. a 17. stol. slouží jako úřednická budova. Později mírně barokně upraven.
 Božejov
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Na místě zámku stála tvrz uváděná r.1355, v 15. století hrad, přestavěn renesančně v polovině 16. století, v 17. století rozšířen Voračickými. Dnes slouží budova jako základní škola.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Počátky
Poškozená žulová barokní boží muka, postavena v 17. století, snad v roce 1642 či 1646. Mají poškozenou lucernu, chybí jim vrcholový křiž.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Batelov
Drobná sakrální památka patřící do souboru desíti chráněných barokních božích muk, který vznikl v době od poloviny 17. do poloviny 18. století. Vytesána jsou ze žuly, na jednoduchém podstavci s čtvercovým průřezem je čtyřboký sloup. Kaplička s mělkými nikami je zakončena dvojitým kovovým křížem.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Horní Cerekev
Částečně poškozená žulová barokní Boží muka z roku 1740. Dolní část tvoří podstavec s vytesanými nápisy, na něm stojí čtverhranný sloup s jednoduchou hlavicí. Zakončení (pravděpodobně koule s křížkem) chybí, zachoval se jen kovový trn, na kterém bylo upevněno. Boží muka jsou chráněnou památkou.
 boží muka
650.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Lovětín
Žulová raně barokní sloupková boží muka z roku 1683, tvarově podobná řadě dalších božích muk v okolí Batelova. Mají čtyřboký sokl, zdobený rytými rámy. Dřík je hranolový, na něm je krycí deska a čtyřboká kaplice se třemi mělkými nikami a vzadu s nápisem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.
 boží muka
580.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Stanovice
Zděná, bohatě členěná barokní boží muka v dominantní pozici u zaniklé cesty do Nové Cerekve. Jejich přesné stáří není doloženo, podle letopočtu 1642, který byl objeven při rekonstrukci v roce 2009 lze spekulovat o tom, že jejich vznik souvisel s událostmi třicetileté války. Opravena v l. 2009-2010.
 boží muka
590.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Batelov
Barokní kamenná boží muka z roku 1744 tvoří součást souboru obdobných sakrálních památek z druhé pol. 17. a 18. století v okolí Batelova. Jsou poškozena, vrcholový jehlan je uražený, chybí vrcholová koule s kovovým křížem. Z patky je viditelná horní část s rytým letopočtem 1744. Chráněná od r. 1958.
 boží muka
581.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pošná
Pozdně gotická kamenná pilířová boží muka. Ze soklu vyrůstá bílý oktogonální pilíř ukončený čtvercovou hlavicí. Ukončen komolou jehlancovou stříškou a rytým letopočtem 1609. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1963.