Turistické cíle v okolí obce Radětín

Klasicistní dům čp. 56, původně zadní trakt gotického domu čp.1, oddělen po roce 1662. Roku 1763 zde nechal Matěj Altenhofer vybudovat školu. Ta zde sídlila do osmdesátých let 19. století. Poté zde byl sirotčinec. Dnes slouží městskému úřadu.

Tvrz přestavěná Jiřím Čížovský r. 1586 na zámek. Kolem r. 1681 upraven barokně Odkolky z Újezdce a v r. 1755 Janem Kryštofem Burkhardtem de Klee klasicistně. Necitlivé úpravy v druhé polovině 20. století.

Renesanční zámek z 16. stol. postavený Čížovskými z Čížova, od přelomu 16. a 17. stol. slouží jako úřednická budova. Později mírně barokně upraven.

Výrazné terénní pozůstatky hrádku, nesprávně označovaného jako tvrz. Pravděpodobné sídlo vladyků z Onšova, postavené ve druhé polovině 13. století a zaniklé v průběhu století 14. Dochovány především mohutné příkopy s vnitřními valy.

Na místě zámku stála tvrz uváděná r.1355, v 15. století hrad, přestavěn renesančně v polovině 16. století, v 17. století rozšířen Voračickými. Dnes slouží budova jako základní škola.

Žulová barokní boží muka z roku 1729 (dle datace na soklu) mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Hranolový dřík vychází z hranolového soklu a je zakončen římsou. Na ní je čtyřboká kaplice, zakončená projmutým jehlancem a kamenu koulí. Památkově chráněna od roku 1958.

Kamenná sloupková boží muka z roku 1661 byla do pelhřimovské Děkanské zahrady přenesena. Zajímavá kamenická práce s dochovanými nápisy na podstavci a symboly Kristova utrpení (např. hřeby, kopí, houba s octem, kostky, důtky) na dříku. Na lucerně je vedle kříže i drobné sousoší Piety.

Barokní boží muka s hranolovým dříkem z roku 1696. Původně stávala u Starého Pelhřimova nad Strachovem. Do Děkanské zahrady byla přenesena ve 20. století. Mají vysoký hranolový sokl, zdobený na všech stranách nápisy. Dřík je zdoben rytinami symbolů Kristova utrpení. Památkově chráněna od roku 1958.

Žulová boží muka z roku 1662, s ocelovým, zdobně vytepaným křížem na vrcholu.

Žulová barokní boží muka z 17. či 18. století. Mají netypické zpracování – sokl je hranolový a oproti kaplici je výrazně velký, dřík je oktogonální, krychlová kaplice je oproti jiným částem netypicky malá, je bez výklenku, zdobená pouze rytými rámy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Kamenná, pravděpodobně pozdně gotická boží muka mají okosený hranolový dřík bez ozdob. Čtyřboká lucerna má hlubokou niku ve tvaru gotického oblouku, ve které je obrázek malovaný na plechu. Vrchol kaplice je tvořen sedlovými stříškami, zakončenými kovovým křížkem. Památkově chráněná jsou od r. 1958.

Barokní boží muka mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Vytesána jsou ze žuly, na jednoduchém podstavci s čtvercovým průřezem je kaplička s mělkými nikami bez obrázků. Zakončena jsou dvojitým kovovým křížkem. Na podstavci je nápis, datující muka do roku 1678.