Turistické cíle v okolí obce Dvory nad Lužnicí

nebo vyberte

Dvory nad Lužnicí

Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH)
Nalezeno celkem 83 záznamů, 1 / 7 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 akvadukt na Zlaté stoce
430.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Majdalena
Jeden ze dvou akvaduktů na středověkém kanálu Zlatá stoka se nachází asi 1 km západně od železniční zastávky Majdalena. V tomto místě překonává strouhu zvanou Železná stoka nebo Odlehčovač. Stavba je doplněna uzavíracími a přepouštěcími stavidly. Bez přístupové cesty.
 boží muka
565.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Olbramov
Kamenná sloupková boží muka cca 1 km jižně od Svéboh směrem na Horní Stropnici, na rozcestí do Olbramova. Datována na patce 1837. Památkově chráněná.
 boží muka
562.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Nové Hrady
Kamenná pilířková boží muka z konce 15. století. Nacházejí se cca 500 m jihovýchodně od Buquoyské hrobky, na východním okraji města. Památkově chráněná.
 boží muka
500.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Olešnice
Torzo pilířových žulových božích muk pozdně gotického typu, součást trhovosvinenského souboru ze 16. století. Dochoval se vysoký sokl, část osmibokého dříku a masivní vrcholová kaplice. V přední stěně je otevřená obdélná nika, ze všech stran završená trojúhelnými štítky. Vrcholový kříž chybí.
 boží muka
476.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Štiptoň
Kamenná pilířková boží muka se čtyřbokou kaplicí severovýchodně od vesnice u Lomského rybníka. Typ užívaný od 16. století. Památkově chráněná.
 boží muka
576.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Bedřichov
Kamenná stélová boží muka nedaleko kaple ve svahu u cesty do osady. Datována na spodní části podstavce v průčelí do roku 1886. Stojí na vyšším hranolovém podstavci a jsou ve tvaru obdélníku s hlubším, kónicky zakončeným výklenkem, nyní prázdným. Vrchol je zakončen kuželkou se seříznutou špicí.
 boží muka
552.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Horní Stropnice
Kamenná sloupková boží muka ve svahu u silnice nedaleko za Horní Stropnicí směrem na Svébohy. Na patce datována do roku 1879.
 boží muka
476.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Štiptoň
Kamenná pilířková boží muka s čtyřbokou kaplicí jsou umístěna na rozcestí v severovýchodní části vesnice. Pravděpodobně z 19. století. Památkově chráněná.
 Buquoyská hrobka
549.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Nové Hrady
Novogotická hrobka posledních majitelů panství Nové Hrady, hrabat z rodu Buquoy, byla postavena v letech 1890–92 podle projektu Josefa Schulze na zdejším novém hřbitově, založeném ve východní části města roku 1810. Mosaika v tympanonu dílem Maxe Švabinského.
 Buquoyská rezidence
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Nové Hrady
Buquoyská rezidence vznikla v l. 1634–44 přestavbou rožmber. panského domu, kterou zadala hraběnka Marie Magdalena Buquoyová. Rezidence v l. 1636 a 1644 rozšířena, r. 1718 zvýšena. Po dostavbě zámku (1806) rezidence upravena na kanceláře a byty úředníků. Později sídlo okresního soudu, dnes hotel.
 bývalá kaple sv. Jana Nepomuckého
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, přestavěno, nepřístupno, Jihočeský kraj, Těšínov
Bývalou kapli sv. Jana Nepomuckého dala postavit r. 1897 v tehdy prosperující sklářské osadě Jiříkovo Údolí (Georgenthal) Filipína hraběnka Buquoyová. Když se po r. 1945 osada vylidnila, kaple chátrala a byla určena k demolici. V roce 1968 přeměněna na rekreační objekt, tomuto účelu slouží dodnes.
 Červené blato
484.0 m. n.m.
národní přírodní rezervace
příroda, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Petříkov
Národní přírodní rezervace Červené blato chrání jedno z nejhodnotnějších nížinných rašelinišť na našem území. Byla vyhlášena r. 1953 na rozloze 403 ha po skončení těžby rašeliny. Je přístupná po naučné stezce z býv. sklářské osady Jiříkovo Údolí, nyní části obce Petříkov.