ostatní - botanická zahrada, arboretum, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Bílá Lhota
Park byl založen r. 1700 při renovaci zámečku. Vysázeny byly domácí dřeviny, dodnes jsou některé původní. Panství vlastnili von Ostheimové, později Riedlové. R. 1926 dendrolog Quido Riedl park přetvořil okrasnými dřevinami.
zámek - původní tvrz, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Bílá Lhota
Zámek přestavěný z tvrze. Tvrz byla založena koncem 15. století, přestavěna renesančně a kol. r. 1660 Kobylky z Kobylího na čtyřkřídlý barokní zámek. Ten dnes slouží jako obecní úřad, pošta, knihovna a zdravotní středisko.
tvrz, zaniklý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Bílá Lhota
Valy zaniklé tvrze v zámeckém arboretu. Kdy a kým byla tvrz založena není známo, nevíme ani kdy a jak zanikla. Do dnešních dní zůstal pouze čtverhran valů později využívaný jako jízdárna.
zámek - původní tvrz, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Biskupice
Zchátralý zámek přestavěný z tvrze. Tvrz byla postavena před r. 1513, po r. 1541 přestavěna renesančně a v 18. stol. ve dvou fázích rozšířena na čtyřkřídlý barokní zámek. Po r. 1945 zámek sloužil obci, dnes je částečně obydlen, zbytek bez využití.
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Bouzov
Hrad založený na počátku 14. století rodem pánů z Bouzova. Za třicetileté války císařským vojskem opuštěn. V roce 1645 Švédy pobořen. V letech 1895–1909 novogotická přestavba provedená velmistrem řádu německých rytířů Eugenem Habsburským.
Pilířová boží muka z pískovce vysoké 3 m. V horní části s deskou na hlavici sloupu. Na ní osazena kaplice. V orámovaných plochách kaplice reliéfy. Boží muka jedna z nejstarších v regionu. Památkově chráněno od r. 1964.
Památkově chráněná boží muka jsou lidovou kamenickou prací z r. 1847 ojedinělou nejen svým výtvarným provedením, ale především zachovanou datací a signaturou.
Na kamenném stupni hranolový sokl, na nárožích s dříkem, přecházejícím v kaplici se stříškou s křížem. Stěny kaplice s reliéfy Ukřižování Krista, Zmrtvýchvstání Krista a Panny Marie Bolestné. Na vrcholu kříž. Významná kamenická práce s lidovými prvky zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.
Boží muka najdeme na jihovýchodní straně vsi, patrně nejstarší památka Nasobůrek datovaná rokem 1693. Boží muka trojhranná. Vrchol zdobí malý křížek. Krytina božích muk jsou tašky.
Muka stojí u polní cesty na severovýchodě vesnice. Raně barokní sloupková boží muka z maletínského pískovce s jetelovým křížem ve vrcholu zdobí reliéf kříže. Asi 2,5 m vysoký čtyřhranný sloup s vrcholovou kaplicí a jetelovým křížem na stříšce. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek r. 2007.
