Turistické cíle v okolí obce Miletice

Kovový altán v Zákolanech je součástí revitalizovaného parku. Cílem bylo vnést do návsi novou dominantu. Altán je vysoká kovová stavba podepřená traverzami. Altán v tomto pojetí je rozcestník, nikoli útulna. Pod střechou zavěšeny směrovky k nejbližším místům a památkám. Park otevřen r. 2011.

Renesanční tvrz jako rytířské sídlo postavila po r. 1584 Ludmila Valkounová, po r. 1601 byla opatřena bohatými figurálními sgrafity. Když Valkounové r. 1708 Bakov prodávali Kolowratům, tvrz již sloužila jako sýpka. Po dlouhodobém chátrání na jaře 2017 zbořena.

Ve druhé polovině 20. století Baronský hřbitov zpustl. Náhrobky byly povaleny a zničeny. R. 2000 bylo toto pietní místo obnoveno. Aspoň náhrobky rodu Riese-Stallburg byly částečně obnoveny. Větší náhrobek patří Matyáši Fridrichu a jeho ženě Marii. Menší náhrobek nese jméno druhé manželky.

Mohutná, pseudorenesanční, budova, dvoupatrová budova z roku 1870 s četnými rizality.

Boumova chata byla postavena roku 1907 sokoly ve folklorně ovlivněném secesním stylu. Je dochována v podstatě v původní podobě a dodnes poskytuje služby turistům, kteří vystoupí na nejposvátnější českou horu.

Boží muka u Svrkyně byla postavena v roce 2015. Autorem je Dušan Seidl. Postavena k uctění památky českých světců a také na památku obětí atentátu z 11. září 2001 ve Spojených státech. Ve středových výklencích umístěny malby českých světců. Pod vrcholovou hlavicí lze po obvodu postupně číst text.

Barokní boží muka z roku 1700 stojí na náměstí ve Zlonicích od roku 1968. Původně stála nedaleko poutního kostela sv. Isidora v Budenicích a na současné místo byla přesunuta při úpravách zlonického náměstí. Restaurována byla Pavlem Kytkou, na reliéfní výzdobě pracoval akad. sochař Jiří Kaifosz.

Pískovcová boží muka z roku 1589. Stojí v bezprostřední blízkosti hřbitova. Autor je neznámý, společně je nechali postavit kněz Václav Vinař a primas Václav Kunatka.

Boží muka pochází z 2. pol. 18. stol. Postavena na hranolovém podstavci z hrubě opracovaných kamenných kvádrů krytých kamennými deskami a na nich vlastní pilířová boží muka z pískovce. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1987.

Pískovcová boží muka pocházejí z roku 1593. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Boží muka, která jsou nejstarší památkou obce, stoji u barokního špýcharu z 18. stol.

Boží muka pochází z 2. pol. 19. stol. Po jejich zničení nově postaveny r. 1897. Tvar hranolového pilíře děleného římsami do tří etáží. V etážích mělké výklenky, v nich osazeny obrazy svatých malovaných na plechu. Památkově chráněno od r. 1958.

U národní kulturní památky Budeč stojí včelí boží muka. Autorem je Jan Trejbal. Jejich součástí je úl a útočiště zde najde i další hmyz. O úl se starají děti z místní školy. Boží muka vyrobena ze speciálně vyvinutého a probíleného betonu. Místo sošky nebo křížku jsou plástve.