Turistické cíle v okolí obce Kladno-Dubí

nebo vyberte

Kladno-Dubí

Středočeský kraj,  Kladno  (KL)
Nalezeno celkem 484 záznamů, 1 / 41 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 altán
218.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Zákolany
Kovový altán v Zákolanech je součástí revitalizovaného parku. Cílem bylo vnést do návsi novou dominantu. Altán je vysoká kovová stavba podepřená traverzami. Altán v tomto pojetí je rozcestník, nikoli útulna. Pod střechou zavěšeny směrovky k nejbližším místům a památkám. Park otevřen r. 2011.
 arciděkanství
387.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Kladno
Farnost připomínána již roku 1352. R. 1588 vystavěna farní budova a pak nově v letech 1804 – 1807. Patrová, jednoduchá budova s mansardovou střechou. R. 1937 povýšena na arciděkanství. V současnosti sídlo Arciděkanského úřadu.
 Babylon
335.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 6-Nebušice
Rozhledna Babylon vznikla v městské části Praha-Nebušice v letech 2024-2025 jako výsledek spolupráce vedení této městské části se studenty Fakulty architektury ČVUT. Veřejnosti je volně přístupná od 18. května 2025.
 Bachrova vila
(Bachrovna)
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Kladno
Vila z let 1850–1854. Po řediteli dolů PŽS G. Bacherovi nazývána Bachrovna. R. 1889 vypleněna lidem a námět pro román Marie Majerové Siréna. Od r. 1967 kulturní památka, 1975 muzeum Poldi SONP Kladno, Muzeum Strojíren Poldi, zrušeno r. 2006.
 Bakov
219.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Středočeský kraj, Bakov
Renesanční tvrz jako rytířské sídlo postavila po r. 1584 Ludmila Valkounová, po r. 1601 byla opatřena bohatými figurálními sgrafity. Když Valkounové r. 1708 Bakov prodávali Kolowratům, tvrz již sloužila jako sýpka. Po dlouhodobém chátrání na jaře 2017 zbořena.
 Beyerovka
320.0 m. n.m.
Svatý Jan, Beyerovic zámek
zámek, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj, Libovice
Novogotický zámeček u Libovice vznikl r. 1867 ze selské usedlosti Beyerů, kteří podnikali v místní těžbě černého uhlí. Těžba skončila po r. 1871. Zámek po převzetí státem po 2. světové válce zchátral a v letech 1964-1967 zanikl stejně jako osada Svatý Jan. Nyní jen terénní stopy.
 Bílá hora
380.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 6-Ruzyně
Pomník památné bitvy na Bílé hoře 8.11. 1620, kde došlo k rozhodujícímu střetnutí České války. Česká královská armáda byla v hodinovém střetu zcela rozbita spojenými vojsky císaře Ferdinanda II. Habsburského a Katolické ligy. Porážka českých vojsk znamenala likvidaci stavovského povstání.
 Bílý Újezdec
Šternberk
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Ledce
První zmínky o vsi z r. 1406, před r. 1475 patří Bedřichu z Donína. Ve vlastnictví jeho rodu do r. 1611. Tvrz uváděna r. 1563. V roce 1611 ji získávají Martinicové. Poté ztratila funkci panského sídla. Od r. 1801 lázně. Dnes ústav sociální péče.
 Blahotice
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Blahotice
Mohutná, pseudorenesanční, budova, dvoupatrová budova z roku 1870 s četnými rizality.
 boží muka
275.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Svrkyně
Boží muka u Svrkyně byla postavena v roce 2015. Autorem je Dušan Seidl. Postavena k uctění památky českých světců a také na památku obětí atentátu z 11. září 2001 ve Spojených státech. Ve středových výklencích umístěny malby českých světců. Pod vrcholovou hlavicí lze po obvodu postupně číst text.
 boží muka
201.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Chržín
Boží muka pochází z 2. pol. 18. stol. Postavena na hranolovém podstavci z hrubě opracovaných kamenných kvádrů krytých kamennými deskami a na nich vlastní pilířová boží muka z pískovce. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1987.
 boží muka
220.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Zlonice
Barokní boží muka z roku 1700 stojí na náměstí ve Zlonicích od roku 1968. Původně stála nedaleko poutního kostela sv. Isidora v Budenicích a na současné místo byla přesunuta při úpravách zlonického náměstí. Restaurována byla Pavlem Kytkou, na reliéfní výzdobě pracoval akad. sochař Jiří Kaifosz.