Turistické cíle v okolí obce Věžnice

Filiální dům a sirotčinec sester boromejek s kaplí sv. Karla Boromejského z let 1903- 1904. Stavba podle projektu Karla Wagnera kombinuje románské tvarosloví s ranou italskou renesancí. V interiéru se dochovala řada cenných detailů, pod výmalbou jsou pravděpodobně fresky ve stylu Beuronské školy.

Klášter vznikl snad spolu s městem, poprvé doložen 1257. Výstavné gotické objekty poškodily četné požáry, prošly dvěma barokními přestavbami (1664–65, 1730–36). Poslední výrazný zásah představuje hlavní průčelí kostela (1756). Dnes opět sídlem řádu.

Ve skále vytesaný úvoz, dlouhý asi 150 metrů, kterým procházela Haberská stezka, obchodní cesta z Uher do Čech. Jedná se pravděpodobně o středověkou celnici – v úzkém úvoze byl počítán dobytek hnaný přes moravskou hranici do Čech.

Barokní kostel byl postaven v l. 1702-1705 na místě původní kaple. R. 1838 byla přistavěna sakristie a r. 1859 nová věž. Zvony a varhany pocházejí ze zrušeného kostela Znojemského. Zajímavostí je pravidelný osmiúhelný půdorys kostela a otočný kříž na oltáři, který dříve stával v polích.

Barokní jednolodní kostel nechal v letech 1712 – 14 postavit děkan Seidel z nedalekého Německého Brodu. Podle pověsti stojí kostel na místě zázračné studánky a hornické kaple snad ze 13. století. V kostele je umístěn oltář svatého Prokopa ze zrušeného kostela sv. Markéty mezi obcemi Suchá a Lípa.

Vystavěn v l. 1700–1707 podle projektu italského mnicha Dominika de Angeli na místě zbořeného gotického kostela Matky Boží ze 13. stol. V roce 2008 se chrám stal Národní kulturní památkou.

Kostel stojí na místě původního gotického kostela z konce 13. stol. R. 1422 byl vypálen husity, v l. 1633-1637 byl barokně přestavěn. V l. 1706-1709 byla nad presbytářem postavena kupole. Později byla snesena a r. 1911 byla obnovena. Ve věži je zavěšen jeden z našich nejstarších zvonů z r. 1335.

Jednolodní farní kostel Narození Panny Marie nechal v letech 1720 až 1735 postavit majitel panství, rytíř Jan z Minetti ve stylu lidového baroka. Opravován byl v roce 1792. V polovině 19. století vyhořel a opraven byl v letech 1851-52. Památkově chráněný je od roku 1958.

Současný pozdně barokní farní kostel byl nově vystavěn v letech 1750-1753 na místě staršího gotického, těžce poškozeného husity r. 1424, a to nákladem majitele panství Karla Maxmiliána z Ditrichštejna. Základní kámen položen 1. dubna 1750, slavnostně vysvěcen r. 1753.

Původně protestantská modlitebna z r. 1605, vystavěná rodem Grünů ze Stürzenberga. V r. 1665 ji nechala nova majitelka panství, Blanka Polyxena hraběnka Collalto, vysvětit jako katolickou kapli. Upraven a rozšířen v roce 1718 Janem Kryštofem Říkovským rytířem z Dobrčic, hejtmanem Jihlavského kraje.

Kdysi poutní barokní areál, skládající se z kostela Nejsvětější Trojice (1719-1720) a kaple sv. Kříže (1761) se studánkou a nedochovanou křížovou cestou. Dnes v havarijním stavu.

Novogotický kostel z let 1875–78 postaven pro jihlavské německé evangelíky podle projektu Aloise Netsche. Dnešní podoba po úpravách v roce 1913. Dnes patří Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické v Jihlavě.